Jak by Masaryk používal sociální sítě? Napoví výstava v budově Akademie věd

01. 06. 2020

Často se zapojoval do společenských diskusí, snažil se vyvracet konspirační teorie a argumentovat ověřenými fakty. Přesto, nebo právě proto, se často stával cílem nevybíravých kampaní, pomluv a útoků. A to Tomáš Garrigue Masaryk nežil v době sociálních sítí, které komunikaci ještě více vyhrocují. Jak by to asi vypadalo, kdyby dnes TGM žil a měl třeba instagramový účet? Napoví výstava, která se dnes otevírá v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Masaryka jako zručného diskutéra a intelektuála přibližují texty výstavních panelů, ale i zajímavé exponáty. Jedním z nich je takzvaný holubník, což byl policový adresář. „Masaryk do něj tematicky řadil různé materiály a vozil jej s sebou po světě, podobně jako dnes převážíme notebook,“ říká jeden z autorů expozice Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. K vidění je také dobový psací stroj a dále razítka, telefon nebo telegraf.

TGM jako influencer

„Masaryka představujeme jako veřejně aktivního vědce, dnešními slovy bychom řekli influencera, který do mezinárodního povědomí vstupoval především prostřednictvím celospolečenských, aktuálních kauz, k nimž se vyjadřoval,“ doplňuje Pavel Horák z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Jak by asi vypadaly Masarykovy tweety?

Středobodem výstavy je Masarykův pracovní pulpit, pultík, který je metaforou počítačové klávesnice či displeje telefonu. Pultík má pozoruhodnou historii. Sedmadvacetiletý Masaryk jej v roce 1877 daroval o devět let mladšímu Edmundu Husserlovi (při studijním pobytu v Lipsku). Ten jej později přivezl do Prahy, kam uprchl před nacismem, a na Vánoce 1934 jej předal jinému začínajícímu filozofovi, Janu Patočkovi („studentovi z Masarykova Československa“).

Síla médií: fake news v časech TGM

„Sílu médií si Masaryk poprvé naplno uvědomil v roce 1886, když svými články vyvolal takzvaný spor o pravost rukopisů, velkolepých padělků, které měly dokázat starobylost české kultury,“ připomíná Pavel Horák. Přestože tehdy profesor filozofie argumentoval v rovině vědeckých faktů, většina českých médií a veřejnosti viděla v jeho angažmá útok na těžce vydobyté národní pozice.

Terčem slovních útoků a anonymním výhružkám násilí čelil i v době takzvané hilsneriády, kdy prosazoval spravedlivý proces s Židem Leopoldem Hilsnerem, podezřelým z údajně rituální vraždy křesťanské dívky. Jako poslanec říšské rady se pak před válkou zapojoval i do informačních válek spojených s manipulací veřejným míněním na nejvyšších úrovních.

Na každém z výstavních panelů je Masarykova komunikace převedena do prostředí dnešních sociálních sítí. „Z porovnání Masarykovy a dnešní doby možná vyplývá, že některé podoby veřejné komunikace se od Masarykových dob příliš nezměnily,“ dodává Martin Jemelka.

Výstavu TGM na síti uspořádal Masarykův ústav a Archiv AV ČR společně se Střediskem společných činností AV ČR. K vidění bude do 31. července 2020 v Galerii Věda a umění v přízemí budovy AV ČR na Národní třídě (pracovní dny od 10 do 18 hodin). Vstupné je zdarma.

Prosíme návštěvníky o nošení roušky v interiéru, udržování bezpečného odstupu a použití dezinfekce rukou. Aktuální informace k výstavě naleznete na stránkách Galerie Věda a umění.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR s využitím tiskové zprávy AV ČR a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR