Pokusy
Akademii věd ČR tvoří více než padesátka ústavů a vědeckých pracovišť. Pokusíme se pro vás seskupit zajímavé tipy na domácí pokusy z různých vědeckých oblastí. Některé jsou vhodné i pro velmi malé děti (s dohledem dospělých :-) )
Na skok za enzymy a vitaminy
Hugo Kocek z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR si pro žáky ZŠ a SŠ připravil laboratorní cvičení z chemie. Online v pondělí 8. 6. 2020 od 13:00 hodin. Video najdete v premiéře na Facebooku i na Youtube kanále #AVČR.
Víš, co jíš a proč? Hledáme bílkoviny a cukry v potravinách
Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zve žáky ZŠ a SŠ na laboratorní cvičení z chemie. Online v pondělí 1. 6. 2020 od 13:00 hodin. Video najdete v premiéře na Facebooku i na Youtube kanále #AVČR.
Hrátky s kovy
Sestrojte si články a baterii! Další laboratorní cvičení z chemie od Květoslavy Stejskalové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pro žáky ZŠ a SŠ můžete vyzkoušet online v pondělí 18. 5. 2020 od 13:00 hodin. Video najdete v premiéře na Facebooku i na Youtube kanále #AVČR.
Acidobazické reakce
Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR si pro žáky ZŠ a SŠ připravila další laboratorní cvičení z chemie. Online v pondělí 25. 5. 2020 od 13:00 hodin. Video najdete v premiéře na Facebooku i na Youtube kanále #AVČR.
Zábava s tekutým dusíkem
Kapalný dusík je velmi studená, ale hlavně zábavná kapalina. Pomocí pokusů prozkoumáte s Martinem Ledinským z Fyzikálního ústavu AV ČR jeho vlastnosti, stejně jako chování věcí, které jím ochladíme. Za nízkých teplot prostě leccos funguje nečekaným způsobem! Stream pokusů pro studenty ZŠ a SŠ online v pátek 8. 5. 2020 od 13:00 hodin. Video najdete v premiéře na Facebooku i na Youtube kanále #AVČR.
Matematika listů a šišek
Umí rostliny počítat? To sice ne, ale jejich růst se někdy řídí zajímavými matematickými pravidly. Jedno z nich je zvlášť elegantní a v přírodě se s ním potkáte nápadně často. Listy na stonku, květy v květenství ani třeba šupiny v šiškách nevyrůstají nahodile. Právě naopak – jsou velice pravidelně uspořádané. Když se na tuto pravidelnost podíváte zblízka, zjistíte, že jednotlivé části rostliny (listy, květy a další) mnohdy vyrůstají ve šroubovicích nebo spirálách. Ty jsou vystavěné podle přesných pravidel, která dokonce můžeme matematicky popsat. Návod na pokus určený mladším i starším školákům a studentům středních škol, který si pro vás připravil Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, si můžete stáhnout ve formátu PDF.
Vyzkoušejte si elektrolýzu
Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zve žáky základních a středních škol na laboratorní cvičení z chemie. Online v pondělí 11. 5. 2020 od 13:00 hodin. Video najdete v premiéře na Facebooku i na Youtube kanále #AVČR.
S chemikem v kuchyni
Seriál pokusů pro žáky druhého stupně ZŠ či nižších ročníků SŠ odstartovali popularizátoři chemie z týmu PEXED Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Experimenty se většinou dají provádět s tím, co je doma běžně po ruce:
- Výroba krtka (další podorobnosti a pracovní list k úloze naleznete zde)
- Konstrukce galvanických článků a baterií (pracovní list k úloze naleznete zde)
- Víš, co jíš a proč? (pracovní list k úloze naleznete zde)
- Komu se nelení, tomu se zelení a žlutí a... (aneb analýza listových barviv)
- Namíchejte mi inkoust, magistře Kelley... (aneb vyrábíme inkoust, jakým se psalo od středověku)
- Diskohrátky se světlem - Tyndallův efekt
- Alchymistovy hrátky s mědí a jak na zlato
Velikonoční experimenty pro děti
Co všechno se dá dělat s vajíčky? V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR si připravili sérii jednoduchých pokusů s vejci pro zvídavé děti.
Makromolekulární balzám na nervy
Přírodní makromolekuly představují základní stavební jednotky rostlin a živočichů, bez syntetických makromolekul by náš život zase nebyl tak bezpečný ani pohodlný. Z polymerů se dnes skládají součástky do aut, najdete je ale i v léčivech, spotřebičích, oblečení nebo nábytku. A jen těžko byste se bez nich obešli také doma, například v kuchyni. V experimentu si proto představíme jedinečné vlastnosti jednoho z nejznámějších přírodních polymerů: bramborového škrobu. Pokus vhodný pro všechny pro vás připravil Ústav makromolekulární chemie AV ČR.
Postup: Do misky nasypte 250 gramů bramborového škrobu. Připravte si cca 2 dcl vody, které do misky postupně nalijete. Nakonec směs zamíchejte.
Balzámem na nervy někteří nazývají zvláštní chování této směsi, kterou můžeme právem zařadit do tzv. nenewtonovských kapalin! Sami si vyzkoušejte, že se chová jinak než ostatní látky. Nejdříve směs zkuste jemně deformovat pomocí tlaku ruky. Že se chová jinak, než byste čekali? Pro nenewtonské kapaliny je totiž typické, že se nedeformují působením tlaku průběžně a závisle na jeho velikosti! Přestože je to jev nezvyklý, některé kapaliny se tak chovají běžně, např. škrobové mazy, beton, med či polymerní roztoky.
Případy 1. makromolekulárního oddělení
Kdo někdy viděl pořádnou kriminálku, tak ví, že pachatel byl často usvědčen díky tomu, že na místě činu zanechal otisky prstů! Pojďme si vyzkoušet práci detektiva a vyzkoušet makromolekulární metodu sběru otisků prstů. Pokus pro vás připravil Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Návod si můžete stáhnout jako soubor ve formátu PDF.
Barevné hrátky s květinami
Růžové, červené, fialové a modré květy často obsahují barviva antokyany, která mění barvu podle pH. Prozkoumejte tyto změny v našem biologicko-chemicko-výtvarném experimentu. Antokyany najdete v rostlinném světě skoro na každém kroku. Kromě mnoha květů zbarvují také plody – třeba jahody, borůvky a ostružiny – nebo červené podzimní listy. Zaímavé je, že v kyselém prostředí mají tyto látky jinou barvu než v zásaditém. Pokus pro vás připravili v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Svítící cukr
Cukr známe všichni. Dobře víme, jak vypadá i jak chutná. Tušili jste ale, že ve tmě může svítit? Opravdu – když rozdrtíte pár kostek cukru mezi porcelánovým talířem a silnostěnnou skleněnou miskou, bude cukr při drcení světélkovat. Sice velmi slabě, ale pokud budete experiment dělat v naprosté tmě, užijete si nevšední podívanou.
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Kapky a žížaly z pektinu
Tento hravý pokus ocení hlavně děti. Potravinářská surovina jménem pektin se vám před očima změní z rozpuštěné látky na gel. Stačí k tomu roztok kyseliny citronové a trochu třpytek pro obarvení. S pektinem jste se už jistě potkali, dokonce jste ho nejspíš i jedli. Pektin získávaný z citrusových plodů nebo jablek se totiž přidává do džemů, aby lépe tuhly. V přírodě je nesmírně důležitý jako jedna z hlavních složek, které tvoří stěny rostlinných buněk. Chemicky je pektin směs několika složitých polysacharidů, jejichž řetězce jsou poskládané z různých jednoduchých cukrů. Zajímavé je, že roztok pektinu ve vodě můžeme snadno změnit na tuhou hmotu – takzvaný gel.
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Vyrobte si škrob
Škrob je zásobní látka, do které si rostliny ukládají energii. Uvnitř jejich buněk ho najdeme v podobě zrn různých velikostí a tvarů. Zkuste zrnka „osvobodit“ a připravit si tak čistý škrob. Škrob je důležitým zdrojem energie nejen pro rostliny, ale i pro nás. Vyskytuje se totiž v mnoha potravinách rostlinného původu – třeba v bramborách, obilninách a luštěninách. Z pohledu chemika jsou škrob vlastně dlouhé řetízky, složené z mnoha molekul cukru glukózy. V lidském trávicím ústrojí se řetízky postupně „rozstříhají“ až na glukózu, ze které pak buňky našeho těla získávají energii potřebnou pro své fungování. Nejvíc škrobu bývá v semenech a různých zásobních orgánech rostlin. Klíčící semena nebo stonky rašící na jaře z hlíz či oddenků totiž potřebují spoustu energie (a stavebních látek) pro svůj rychlý růst. Určitě už jste viděli v obchodech prodávat čistý škrob, třeba bramborový nebo kukuřičný. Zkuste si ho teď vyrobit doma!
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Barvení cévních svazků
Cévnaté rostliny mají ve svém těle důmyslný systém „potrubí“, který rozvádí vodu, živiny a další látky ke všem buňkám. Funkci trubek zde plní takzvané cévní svazky. Ty se nejčastěji skládají ze dvou částí. Dřevem proudí voda a rozpuštěné minerální látky především z kořenů do nadzemních orgánů. Lýko slouží hlavně k transportu cukrů a jiných organických sloučenin z míst jejich tvorby do míst, kde se spotřebovávají nebo ukládají. V listech mnoha rostlin tvoří cévní svazky výraznou žilnatinu. U jiných rostlinných druhů jsou však o dost méně nápadné. Naštěstí si můžeme pomoci tím, že je obarvíme. Vezměte si tedy ze zahrádky nebo z ledničky nějaké listí a pusťte se do experimentování!
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Akční enzymy 1 – pěnivá kataláza
Enzymy jsou bílkoviny (proteiny), které urychlují chemické reakce potřebné pro fungování živých organismů. Prozkoumejte s námi jeden nesmírně pracovitý, a navíc i efektní enzym. Peroxid vodíku jistě znáte; jeho 3% vodný roztok se běžně používá jako dezinfekční prostředek. V lahvičce z lékárny se peroxid vodíku pomalu rozkládá na kyslík a vodu. Než se všechen rozloží, trvá to měsíce až roky. Teď se ale přesvědčíte, že správný enzym zvládne stejnou reakci za pouhých pár minut. Peroxid vodíku vzniká při různých chemických pochodech skoro ve všech buňkách. Protože je velice reaktivní, mohl by buňky snadno poškodit. Ty se proto brání enzymem katalázou, který mění peroxid na neškodné látky – kyslík a vodu. Kataláza je mimořádně výkonný enzym. Jediná jeho molekula dokáže každou sekundu rozložit miliony molekul peroxidu vodíku! Katalázu najdeme v naprosté většině organismů včetně rostlin. A některé rostliny jí mají opravdu hodně.
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Akční enzymy 2 – medvědožravé ovoce
Čerstvá šťáva z některých rostlin obsahuje enzymy zvané proteázy, které odbourávají bílkoviny. Což se projevuje třeba tím, že požírají gumové medvídky. Proteázy „štípou“ molekuly bílkovin na menší části nebo je rozkládají až na jejich základní stavební jednotky – aminokyseliny. Tyto enzymy najdeme v zažívacím traktu živočichů a člověka, protože jsou nezbytné pro trávení bílkovin. V rostlinné říši se s nimi setkáme u masožravek, které lapají hmyz. Velké množství proteáz je ale i v některých druzích ovoce nebo zeleniny. Jejich role je tady zatím trochu nejasná. Vypadá to, že rostlině nejspíš pomáhají bojovat s hmyzími býložravci. Aktivitu proteáz si můžeme dobře ukázat na želatině. To je v podstatě směs bílkovin vyráběná nejčastěji zpracováním vepřových a hovězích kůží, kostí nebo šlach.
Návod na pokus si můžete stáhnout jako soubor ve formátu DOC nebo PDF.
Barevný talířek, papírový leknín nebo tancující rozinky
Další velmi jednoduché a efektní pokusy pro malé děti připravili v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
- Barevné míchání
- Barevný talířek ze Skittles
- Bubliny na papíru
- Kouzelný kelímek
- Lávová lampa
- Papírový leknín
- Špejle a papír
- Tancující rozinky
- Tornado ve sklenici
- Vrtulka
Pro pokročilé chemiky
Martin Hrubý z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil sérii pokusů pro zkušenější milovníky chemie. S jejich pomocí si mohou například připravit velké krystaly kovů a zkusit si mnoho zajímavých reakcí. Vždy však pod dohledem dospělých.
Návod na pokusy si můžete stáhnout jako soubor ve formátu PDF.
Pro manuálně zručné
Vlastní družice v obyváku? Sestavte si Magion 1, první samostatný československý vesmírný objekt. Vystřihovánky pro vás připravili v Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Můžete si je stáhnout jako soubor ve formátu PDF.