Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu
17. 02. 2020
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí v Barceloně. Zároveň Radomír Pánek povede Technický poradní panel této rady. Fusion for Energy (European Joint Undertaking F4E) má za úkol realizovat evropskou část projektu ITER, který je největším vědeckým experimentem na světě.
„Protože v minulosti tyto pozice zastávali pouze reprezentanti hlavních hráčů v oboru, tedy Německo, Španělsko, Británie či Francie, lze to myslím také považovat za uznání toho, že se Česko, resp. Akademie věd dostala v této oblasti výzkumu na vysokou úroveň a je hlavními evropskými i světovými hráči brána velmi vážně,“ říká ke svému zvolení Radomír Pánek, jehož ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro zmíněný projekt ITER a provozuje také vlastní experimentální zařízení – tokamak COMPASS.
„Je to opravdu velké ocenění práce Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, mám z toho velkou radost,“ dodává předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Čistá energie pro lidstvo
Cílem projektu ITER je realizace monumentálního zařízení na výrobu „čisté a téměř nevyčerpatelné energie“ (tzv. tokamak), které má za cíl prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce. Toto experimentální zařízení, na jehož vybudování se v jižní Francii se podílí celý rozvinutý svět, by již mělo produkovat výkon 500 MW.
Organizace Fusion for Energy realizuje dodávky pro projekt ITER v celkovém rozpočtu kolem 12 miliard eur. V současné době dokončuje v areálu o rozloze 180 hektarů stavbu cca 40 budov včetně reaktorového komplexu, koordinuje vývoj a konstrukci náročných technologických celků jako například obrovských supravodivých magnetů, největší vakuové komory na světě, kryogenních systémů, speciálních diagnostik atd.
Novou předsedkyní této správní rady je Beatrix Vierkorn-Rudolph, která v minulosti působila na německém Spolkovém ministerstvu školství a výzkumu, kde zodpovídala za německé velké výzkumné infrastruktury.
Na titulní fotografii je vidět staveniště tokamaku v jižní Francii
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ITER
Přečtěte si také
- Ochočené světlo: Nové mikroskopy proniknou do dříve netušených hloubek
- Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny
- Revoluční metoda českých vědců odhaluje strukturu chromozomu
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.