Český výzkum v oblasti termojaderné fúze ocenili v Americe
04. 10. 2019
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR patří ke špičkovým pracovištím v oblasti vývoje nového zdroje energie na zařízeních tokamak. Nyní jeho výzkum ocenili i vědci z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) ve Spojených státech.
Čeští vědci spolupracují s těmi americkými již delší dobu, nyní se však jejich práci dostalo i veřejného uznání. V rámci oficiální návštěvy, které se zúčastnili i zástupci české vlády, ředitel pracoviště Radomír Pánek představil plány na nový, velmi výkonný tokamak COMPASS-U, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole bude vytvářet plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Ústav získal na jeho stavbu podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a dokončen by měl být v roce 2022.
Dále se mluvilo také o možnosti vybudovat v Praze evropské experimentální centrum. Pokud se ho podaří uskutečnit, umožňovalo by vzdálený přístup k evropsko-japonskému tokamaku. Ten bude v brzké době spuštěn v japonském Naka.
Na návštěvě v MIT
Energie budoucnosti?
„Spolupráce s MIT je velmi dobrá a perspektivní a nyní jednáme o dalším rozšíření v oblasti fúzního výzkumu,“ říká ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek, jehož „partnerem“ v MIT je Plasma Science and Fusion Center. To také provozuje tokamak Alcator C-Mod. Výhoda energie z tokamaků spočívá v jejich bezemisním a vysoce efektivním provozu, jsou považovány za energii budoucnosti. Češi se podílejí také na největším mezinárodním výzkumném projektu na světě, stavbě monumentálního tokamaku ITER ve Francii.
„Musíme se umět pochválit. Na své návštěvě v MIT jsem se dozvěděl, že Češi jsou v oblasti fúzního výzkumu na světové špičce,“ řekl premiér Andrej Babiš. Návštěvy v MIT se kromě premiéra zúčastnil i místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec.
Na titulní fotografii ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek na návštěvě v USA, vlevo od něj premiér Andrej Babiš
Připravila: Lucie Krůsová, Ústav fyziky plazmatu AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Přečtěte si také
- Ochočené světlo: Nové mikroskopy proniknou do dříve netušených hloubek
- Deformace silou magnetu. Unikátní spektroskopie odhalila vlastnosti slitiny
- Revoluční metoda českých vědců odhaluje strukturu chromozomu
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.