Zahlavi

Čeští vědci popsali dva nové druhy kriticky ohrožených žab z Kamerunu

03. 03. 2020

Českým vědcům v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Národního muzea se v horských mlžných lesích subsaharské Afriky podařilo objevit dva nové druhy miniaturních žab – afroskokanů (rod Phrynobatrachus). Tito obojživelníci o velikosti do 2 cm žijí v oblastech okolo 2 000 metrů nad mořem a patří k druhům na pokraji vyhynutí. O nálezu, na němž se kromě Čechů podíleli kolegové z USA, Švýcarska a Kamerunu, informuje dnešní vydání odborného časopisu PeerJ — the Journal of Life and Environmental Sciences.

Kamerunské hory, kde vědci nové dva druhy afroskokanů nalezli, se rozkládají mezi západní a střední Afrikou na pomezí Kamerunu a Nigérie a vyznačují se významným množstvím endemických, tj. jinde se nevyskytujících druhů. Novou evoluční linii žab z vysokých nadmořských výšek (cca 2200 m n.m.), včetně dvou nových druhů, objevili biologové po vyčerpávajícím pátrání v terénu kombinací několika metod v laboratoři: morfologické, akustické i molekulárně-genetické analýzy.

„Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Rovněž najít je v jejich biotopu, husté nízké vegetaci kolem horských potoků, nebylo vůbec jednoduché. Člověk sice slyší jejich tiché kuňkání, ale najít ukryté žabky je náročné,“ dodává Václav Gvoždík, zabývající se dlouhodobě studiem obojživelníků a plazů. S odkazem na nesnadné nalezení těchto jedinců proto vědci navrhují pro latinský název Phrynobatrachus arcanus český ekvivalent afroskokan tajemný (latinské arcanus znamená „skrytý“ či „tajemný“).

Afroskokan tajemný (Phrynobatrachus arcanus), mládě

Afroskokan tajemný (Phrynobatrachus arcanus), mládě

Muzejní sbírky jako Noemovy archy

Druhý, nově objevený druh afrokokana, nese pojmenování Phrynobatrachus mbabo —afroskokan Mbabo, neboť pochází z hory Tchabal Mbabo. Popsán byl jen díky muzejnímu materiálu ze zoologických sbírek přírodovědeckého muzea v německém Bonnu. Muzejní sbírky mají nedocenitelnou hodnotu a jak ukazuje tento příklad, stále ukrývají dosud vědecky nepopsané druhy.

„Význam muzejních sbírek jakožto ´Noemovy archy biodiverzity´ pak roste především v podobných případech, kdy druh uložený v muzejní sbírce z dřívějších terénních výzkumů může být v přírodě již vyhynulý či na pokraji vyhynutí a muzejní exempláře pak zůstávají jedinými doklady jeho existence,“ říká Václav Gvoždík.

Oba nově popsané druhy patří podle vědců mezi kriticky ohrožené. Jejich populace ohrožuje nebezpečná chytridiomykóza, houbové onemocnění kůže, které bylo v Kamerunských horách v posledních letech zjištěno. Jak se ukazuje, tato choroba může být vážnou hrozbou pro endemické obojživelníky včetně afroskokanů.

Výzkum v mlžných horách nebývá jednoduchý. Část týmu s místními průvodci a nosiči

Výzkum v mlžných horách nebývá jednoduchý. Část týmu s místními průvodci a nosiči

V roce 2008 bylo toto onemocnění poprvé detekováno i v České republice, kde ale zatím naštěstí nepůsobí výraznější problémy. Další faktor, který v posledních desetiletích výrazně "trápí" velkou část obojživelníků, je neustále pokračující úbytek vody v krajině.

O průběhu terénního výzkumu byl natočen dokumentární film Za žábami do Kamerunu / v anglické mutaci Finding Frogs in Cameroon.

Odkaz na článek: https://peerj.com/articles/8393/.

Na titulním snímku Afroskokan tajemný (Phrynobatrachus arcanus), dospělý jedinec

Připravila: Markéta Pravdová, Ústav biologie obratlovců AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Václav Gvoždík

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce