Experimentální povodí umožní studovat procesy v krajině

Celosvětově unikátní výzkumnou plochu na konci minulého týdne slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR u obce Vintířov na Sokolovsku. Jedná se o experimentální povodí, které umožní detailně sledovat, jak fungují klíčové ekosystémové procesy ve volné krajině. V České republice je to první zařízení tohoto druhu, ve světě existují jen další dvě obdobné stanice.

Experimentální plocha o rozloze více než jeden hektar se nachází na území výsypky bývalého dolu na těžbu uhlí. Tvoří ji čtyři výzkumná pole, izolovaná od okolí a osazená přístroji tak, aby bylo možné sledovat hlavní děje v ekosystému. To je především komplexní koloběh vody, živin a plynů v půdě a v atmosféře. „Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen že prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení celospolečensky významných problémů, jako jsou např. obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi nebo snižování eroze,“ říká Jan Frouz, ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa (Soil and Water).

Vědci tak budou moci detailně analyzovat například, jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu, kolik se dostane do spodních vrstev půdy, jak dlouho voda v půdě vydrží a jaké množství vody půda dokáže zadržet. Zároveň bude možné přesně změřit, jaké prvky a v jakém množství se srážkami do půdy přichází a které voda z půdy odnáší. Podobně také díky měřícím EDDY věžím bude možné sledovat „dýchání“ půdy a obrat uhlíku v celém ekosystému, tedy například i to, kolik vegetace a půda pohltí skleníkových plynů (CO2) a kolik naopak z půdy odchází. Díky tomu, že experimentální povodí bylo vytvořeno na území zasaženém těžbou, vědci budou rovněž v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny, a to při srovnání umělé rekultivace a přirozené sukcese. Polovina výzkumné plochy totiž bude osázena olší, druhá část se nechá zarůst spontánně.   

„Tato plocha umožňuje provádět celou škálu nejrůznějších experimentů a bude tu pracovat řada týmů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Už teď jsme propojeni s dalšími dvěma podobnými experimentálními povodími, která jsou ve světě, a to v Německu a v Číně, a domlouváme bližší spolupráci,“ doplňuje Jan Frouz.

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum Akademie věd ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto a video: Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA