Jak předejít nejhoršímu. Evropské státy řeší extrémní sucho

Zástupci akademické sféry, státní správy a obchodu diskutovali o aktuální hrozbě čím dál většího sucha. Setkání se konalo v Praze v rámci mezinárodního projektu DriDanube, na kterém se podílí 10 evropských států a spolufinancuje ho Evropská unie.

Dunajskou oblast, která zahrnuje také Českou republiku, často postihuje sucho a nedostatek vody. To má velký dopad na hospodářství a život obyvatelstva. Nedávná sucha v tomto regionu ukázala, že tyto extrémní výkyvy nabývají na pravidelnosti. Přesto se této hrozbě stále nedostává dostatečné pozornosti. Sdílení informací o výskytu a dopadech sucha mezi jednotlivými státy v povodí Dunaje je hlavním cílem projektu DriDanube, jehož součástí jsou i odborné semináře v účastnických státech. Výsledky těchto diskusí představí závěrečná konference ve Vídni, která se bude konat ve dnech 7. až 8. května 2019. Česko v tomto výzkumu zastupují i vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Velká sucha během 5 let

Česko se s výrazně suchými epizodami setkalo čtyřikrát v předcházejících pěti letech. Jednalo se o výskyt jarního, letního, ale i podzimního sucha, které výrazně ovlivnilo zemědělskou produkci. V roce 2015 velké sucho v průběhu července a srpna zasáhlo prakticky celé území republiky. O rok později se sucho opět výrazně projevilo během léta a postihlo jižní část území, zejména porosty kukuřice. Loni letní a podzimní sucho poškodilo především obiloviny, zároveň zemědělské sucho provázelo v letech 2015 a 2018 i sucho hydrologické.

„Blíží se doba, kdy se podaří přejít od počítání ztrát k předcházení nejhorším dopadům. Projekt DriDanube ukazuje, že dopady sucha lze díky sdílení informací vcelku dobře předvídat,“ říká Miroslav Trnka z projektu DriDanube, podle něhož se jednotlivé státy sice potýkají s podobnými problémy, ale reagují na situaci různě.

Projekt vyvinul následující nové nástroje pro efektivnější řízení sucha:

• Inovovaný nástroj pro sledování sucha

Tento on-line nástroj integruje všechna dostupná data, včetně velkého objemu produktů dálkového průzkumu, a umožní rychleji a s vyšší přesností sledovat, předpovídat a reagovat během vývoje sucha.

• Jednotný přístup ke sběru dopadů sucha a hodnocení rizik sucha

Monitorování sucha nebylo doposud v rámci zemí dunajského regionu jednotné. Vylepšená a přeshraniční metodika pro hodnocení rizik sucha a jeho dopadů je nyní integrována v rámci nástroje „Drought Watch“. V tomto ohledu všichni partneři projektu pracují na vytvoření sítě pozorovatelů („reportérů“), kteří budou zaznamenávat dopady sucho v Podunají. Počet registrovaných reportérů již překročil 1 000 osob. Jejich role je klíčová pro řádné fungování pozorování sucha, proto jsou vstupní data ze satelitů a pozemních meteorologických stanic dále ověřována a doplňována pozorováním reportérů v reálném čase.

• Strategie, která bude podporovat proaktivní management sucha v regionu

Strategie poskytne jasné pokyny pro překonání nedostatků v rozhodovacích procesech sucha a pro zlepšení reakce na mimořádné události v podunajské oblasti.

Podrobnější informace o projektu zde. Praktické výstupy projektu naleznete v aplikaci DroughtWatch.

Tématu sucha se obšírně věnoval i akademický čtvrtletník A/ Věda a výzkum, který ho měl jako hlavní téma.

Související články:

Výzkum změny klimatu - České sucho online

Připravila: Hana Šprtová, Ústav výzkumu globální změny AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA