Naděje pro neplodné páry: vědci potvrdili zásadní úlohu enzymu akrosin

Neschopností počít dítě přirozenou cestou trpí celosvětově minimálně 10 % partnerských párů. Nyní se otevírá nový směr bádání: vědci potvrdili roli enzymu akrosin, o němž se sice předpokládalo, že je klíčový pro průnik spermie do vajíčka, ale jednoznačný důkaz chyběl. Přinesl ho tým z japonské prestižní vědecké instituce RIKEN, jehož součástí byla i bioložka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Jako laboratorní zvířata jako jedni z prvních použili křečky.

Během přirozeného oplodnění musí spermie nejprve proniknout obalem vajíčka (zona pellucida), než dosáhne jeho plazmatické membrány a dojde ke splynutí pohlavních buněk. Důkaz, že enzym akrosin je pro oplodnění zásadní, nemohli vědci dosud podpořit důkazem. Jako tzv. zvířecí model se totiž využívají převážně myši, u nichž ale akrosin při reprodukci není třeba.

Geneticky upravený křeček

Japonští výzkumníci zvolili pro testování jiné zvíře: křečka. A právě na vývoji vhodného, geneticky upraveného modelu, spolupracovala Helena Fulková z Oddělení Vývojové biologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „Náš výzkum trval přes tři roky a nakonec se roli akrosinu podařilo nezvratně dokázat. Stejně zásadní podíl na oplodnění se přitom u akrosinu předpokládá i u lidí,“ zdůrazňuje vědkyně.

Nové poznatky by mohly posunou vývoj asistované reprodukce. „V poslední době se ukazují limitace myši jako modelu pro testování a zkoumání funkce genů. Je potřeba se podívat na alternativní modely zvířat, pokud chceme pochopit, jak lidský organismus funguje,“ dodává Helena Fulková. Článek o akrosinu a využití křeččího modelu publikoval v lednu významný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Zde najdete odkaz článek.

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
• Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk