Vznikla Česká mikrobiomová společnost, cílí na vztah mikrobioty a zdraví

Upozornit na klíčový vliv mikrobioty na lidské zdraví a vznik nemocí, shromažďovat a analyzovat nové poznatky o jejích funkcích, zavádět a využívat nové možnosti jejího ovlivnění a bránit šíření nevědeckých přístupů v této oblasti. To jsou cíle České mikrobiomové společnosti, která vznikla při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Její předsedkyní se stala Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Na povrchu i uvnitř našeho těla – na nosní sliznici, v ústní dutině, na pokožce, v dýchacích cestách, v močovém a pohlavním systému a především ve střevě – žijí bakterie, viry, kvasinky a další mikroskopické houby, jednobuněční prvoci i jiné mikroorganismy. Může jich být až sto miliard a okolo tisíce druhů. Dohromady se označují jako mikrobiota a souhrn jejich genů jako mikrobiom.

Křehké soužití člověka a mikroorganismů  

Mikrobiota s námi jakožto se svými hostiteli žije v symbióze, nicméně velmi citlivě reaguje na stravu, léky i různé vlivy životního prostředí. Jakmile se naruší její rovnováha (dojde k tzv. dysbióze), vzniká řada zdravotních problémů od zažívacích až po kožní. Biologicky aktivní látky, které mikroorganismy v našem těle uvolňují, ovlivňují rovněž náš imunitní systém. Důsledky narušení mikrobioty se ale projeví i v chování a psychice, jelikož střevní bakterie produkují mimo jiné různé neurotransmitery včetně velkého množství serotoninu. Vědci tudíž předpokládají, že střevní mikrobiota může ovlivnit též různé procesy v mozku.

Spojení mozku se střevem

Podle Heleny Tlaskalové-Hogenové z Mikrobiologického ústavu AV ČR je přirozené, že v poslední době výrazně vzrůstá zájem o lidský mikrobiom v nejrůznějších medicínských oborech: „Je to především tím, že náš genom, celou naši dědičnou informaci, nelze zatím výrazně ovlivnit. Kdežto mikrobiom se ovlivnit dá. Tím můžeme působit na základní fyziologické funkce – na metabolismus, imunitní a nervový systém – a přispět k prevenci a terapii chronických chorob.“ Zásadní otázkou, na níž musí odborníci odpovědět, je, co je příčina a co následek: „Jestli narušení mikrobioty vede ke vzniku nemoci, nebo jestli je prvotní choroba, která následně změní mikrobiotu.“

Jak obnovit rovnováhu mikrobioty

Vzhledem k potenciálně závažným důsledkům narušení mikrobioty v našem těle potřebují vědci ve spolupráci s lékaři podrobně poznat a popsat fungování mikrobioty a možnosti, jak obnovit její rovnováhu.

Proto se do práce nové České mikrobiomové společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně zapojila z iniciativy odborníků z Mikrobiologického ústavu AV ČR i řada odborníků z klinických oborů, jichž se tematika mikrobiomu dotýká. Za úkol si klade vzdělávat laickou i odbornou veřejnost v problematice mikrobioty a možnostech jejího ovlivnění i vztahu ke známým akutním i chronickým chorobám, iniciovat i zastřešovat výzkum, který by posouval znalosti o mikrobiomu dál i v rámci mezinárodní spolupráce.

Využití fekální bakterioterapie neboli transplantace stolice

U příležitosti první odborné konference a tiskové konference k založení České mikrobiomové společnosti 10. března 2020 v Praze připomněla její předsedkyně Helena Tlaskalová, že v naší zemi existuje dlouhá tradice ve výzkumu mikrobioty i způsobů, jak jí ovlivnit složením stravy, životním stylem, antibiotiky, probiotiky, prebiotiky, ale i dalšími látkami, a v neposlední řadě přenosem fekální mikrobioty či fekální bakterioterapií. Ta spočívá v přenosu zdravé střevní mikrobioty od zdravého dárce do střeva příjemce s poruchou jejího složení (tzv. dysbiózou). Cílem je obnovit zdravou střevní mikrobiotu u lidí, jejichž klinické obtíže plynou z jejího narušení.

 
Helena Tlaskalová, Jiří Beneš, Sylvia Polívková a Jiří Vejmelka z České mikrobiomové společnosti

Léčba infekčních průjmových onemocnění

Fekální bakterioterapie neboli transplantace stolice se velmi intenzivně zkoumá. Podle infektologa Jiřího Beneše z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze se zavádí do klinické praxe u nás i ve světě především v případě tzv. klostridiové kolitidy, což je průjmovité infekční onemocnění tlustého střeva způsobené střevní bakterií Clostrioides difficile. Často vzniká po léčbě širokospektrými antibiotiky, kdy je běžná mikrobiota potlačena. Zhruba od roku 2003 zmíněná bakterie zmutovala a objevily se tzv. hypervirulentní kmeny. Vyvolávají závažnější onemocnění, produkují více toxinů, takže náhle vzrostl počet zmíněných průjmů po léčbě antibiotiky a zvýšila se jejich závažnost.

Zhruba od roku 2015 se výskyt tohoto onemocnění v České republice ustálil na necelých 5000 případů. Dá se sice dost dobře léčit antibiotiky, ta však mohou zahubit nejen vyvolavatele nemoci, ale i ty „hodné“ bakterie, které ve střevě potřebujeme. „Jedinou možností nápravy je vnést tam opět nový život – a to nelze jinak než transplantací stolice,“ konstatuje Jiří Beneš. Klostridiová kolitida je podle jeho slov zatím stále nejvýznamnějším důvodem pro zavádění fekální bakterioterapie neboli transplantace stolice u nás i ve světě.

Sylvia Polívková z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze upozornila, že pro využití fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy byla už vypracována jednotná metodologie, která má zajistit co nejbezpečnější postup: „Infektologové se spojili a vytvořili český doporučený postup.“

Lidská střevní mikrobiota

Přísný výběr dárců

Pro výběr dárců pro přenos fekální mikrobioty platí velmi přísná kritéria, proto je vhodné vytvořit centra pro fekální bakterioterapie, národní databáze pro hodnocení efektivity a bezpečnosti této metody.Transplantace fekální mikrobioty se v České republice využívá už 10 let a bylo provedeno přes 600 výkonů, přičemž účinnost se pohybuje kolem 85 %.

Nové klinické studie

Gastroenterolog Jiří Vejmelka z Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze, který se zabývá funkčními onemocněními trávicího traktu a ne-klostridiovými aplikacemi, poukázal na další choroby, které by se do budoucna mohly dát perspektivně řešit právě fekální mikrobiální transplantací. Jde především o syndrom dráždivého tračníku, který trápí 10 – 20 % populace. „Zhruba ve 20 % může dojít k rozvoji tohoto syndromu právě kvůli výrazné změně střevní mikrobioty, to znamená postinfekčně. Nevíme doposud, jaká je etiologie, víme však, že roli hraje střevní dysbióza.“

Toto onemocnění významně zhoršuje kvalitu života, ovšem v současné době je jeho léčba pouze podpůrná, dají se léčit pouze příznaky, nikoli příčina. Není tedy divu, že lékaři chtějí i pro tyto případy prozkoumat možnosti přenosu stolice neboli fekální bakterioterapie. Pro tu je ale zatím jedinou indikací infekce bakterií Clostridium difficile. Proto se rozbíhají klinické studie, které mají vyzkoušet opravu střevní mikrobioty i u jiných onemocnění, včetně právě syndromu dráždivého tračníku.  

Ve všech těchto snahách chce být nová Česká mikrobiomová společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně významně nápomocná.

O mikrobiomu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 2/2019

 
2/2019 (verze k listování) 
2/2019 (verze ke stažení)

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
• Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk