Inovovaný přístroj pomůže zpřesnit a zrychlit testování roušek
16. 07. 2020
Komponenty do testovací aparatury v hodnotě čtyř milionů korun převzali vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR od zástupců pražského magistrátu. „Jsem moc ráda, že se nám tímto otevírá možnost úzké spolupráce s městem. Praha může využívat kapacity, které jí Akademie věd ČR nabízí,“ řekla při příležitosti slavnostního přebírání součástek ve čtvrtek 16. července 2020 předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Aparaturu vyvinuli vědci již před lety, původně k ověřování filtrů pro kvalitu ovzduší. Letos na jaře ji upravili tak, aby mohla detekovat i částice velikosti viru způsobujícího nemoc covid-19 (zhruba 80 až 150 nanometrů). „Jedním z mála pozitiv pandemie je, že se ukázalo, jak je věda flexibilní, že dokáže v řádu několika mála dní zareagovat na to, co je akutně potřeba,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová si prohlíží nové komponenty (za ní stojí náměstek primátora Petr Hlubuček, aparaturu představuje chemik Jakub Ondráček).
Bez ohledu na pracovní dobu a víkendy testovali pracovníci Ústavu chemických procesů AV ČR během jarních měsíců účinnost nejrůznějších materiálů vhodných (nebo méně vhodných) k výrobě ochranných pomůcek k zachycení koronaviru. Na pracoviště se obraceli jednotlivci se svými doma ušitými rouškami z utěrek a prostěradel i firmy s nově vyvinutými materiály, třeba netkanými textiliemi. Expertním doporučením ústavu se řídil také Magistrát hlavního města Prahy při výběru dodavatele ochranných pomůcek.
Celkově odzkoušeli odborníci z týmu Vladimíra Ždímala účinnost a těsnost více než dvou set druhů materiálů. Výhoda inovovaných přístrojů nyní spočívá v urychlení a upřesnění analýz. „Jedna ze součástek nám například roztřídí aerosolové částice podle velikosti, jiná pak umožní zvýšit jejich koncentraci, to vše povede k vylepšení aparatury,“ vysvětlil Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec (úvodní foto Vladimíra Ždímala) a Josef Landergott (foto v článku), Akademie věd ČR
Reportáž: Studio OAT
Přečtěte si také
- Čeští vědci spolupracují na vývoji ekologických a levných solárních článků
- Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce
- Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.