Špičkové zahraniční vědce bude do Česka lákat nová, finančně štědrá pozice

Dvě významné instituce v oblasti přírodních věd se dohodly na vytvoření profesorského programu v rámci vývoje a testování nových léčiv. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR bude novou pozici na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity finančně podporovat v řádu milionů korun.

Organizátoři z obou institucí si od společného programu nazvaného Charles University, Faculty of Science-IOCB Prague Chair slibují, že přiláká do Česka na čtyři roky špičkové zahraniční odborníky a dovolí jim založit si vlastní skupinu. Financování programu, který je „nad rámcem platových možností univerzity“, probíhá prostřednictvím dceřiné společnosti ústavu IOCB Tech. Ta již poskytla první finanční podporu ve výši přes 3,3 milionu korun.

Jak pomoci novým objevům

„Spolupráce s univerzitami je pro nás strategicky důležitá,“ vysvětluje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský. „Partnerství s Přírodovědeckou fakultou UK je přirozeným výsledkem společného úsilí sdílet lidské zdroje i spolupracovat na vědeckých projektech. Podporou této nové profesorské pozice chceme přispět ke zvýšení mezinárodní prestiže tuzemských pracovišť a v dlouhodobějším horizontu napomoci k významným objevům v oblasti vývoje nových léčiv, což bude v důsledku ku prospěchu celé společnosti.“

„Propojení mezi Přírodovědeckou fakultou UK a ÚOCHB je přirozené a velmi hluboké,“ popisuje děkan Přírodovědecké fakulty UK Jiří Zima, podle kterého obě instituce sdílí jak řadu společných zaměstnanců s částečnými úvazky, tak osm doktorských studijních programů. „Zaměstnanci i studenti mohou sdílet špičková experimentální zázemí obou institucí, což představuje v současném vědeckém světě velmi významnou konkurenční výhodu. ÚOCHB také naše nejlepší studenty dlouhodobě podporuje formou stipendií, což vede k prohlubování již tak vynikající spolupráce. Jsme rádi, že naše spolupráce začala fungovat i na úrovni podpory špičkových zahraničních profesorů,“ dodává Jiří Zima.

Specialista na antimalarika

Jako první byl na pozici „Charles University, Faculty of Science-IOCB Prague Chair“ vybrán Martin Zoltner, který bude působit ve společném Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV). Martin Zoltner přichází ze skotské University of Dundee, kde se věnoval výzkumu nových antimalarik a léčiv působících proti původci spavé nemoci, endoparazitovi Trypanosoma brucei.

„Úkolem dr. Zoltnera bude vybudovat novou laboratoř podle vzoru „Drug Discovery Unit“ na univerzitě v Dundee, která by měla testovat možnosti využití slibných výsledků základního výzkumu pro vývoj nových antiparazitárních léčiv. Laboratoř by tak měla přispět k překlenutí určité mezery mezi základním výzkumem a farmaceutickým průmyslem,“ vysvětluje úlohu Zoltnera v projektu parazitolog Jan Tachezy.

ÚOCHB vede mezi tuzemskými akademickými institucemi v expertíze technologického transferu a přenosu výsledků základního výzkumu do praxe. Úkolem nově vzniklé skupiny vývoje a testování léčiv v čele s Martinem Zoltnerem bude mimo jiné zhodnotit potenciál výsledků výzkumu 15 vědeckých skupin z Centra výzkumu patogenity a virulence parazitů.

„Jsme rádi a považujeme za smysluplné, že můžeme z našich úspěchů na poli komercializace podpořit nový výzkum právě v oboru Drug discovery,“ dodává zástupce ředitele ÚOCHB a ředitel IOCB Tech. Martin Fusek.

Připravil: Dušan Brinzanik, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Přečtěte si také

• Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
• Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
• Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
• Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
• Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
• Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
• Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
• Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
• Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
• AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy