Vědci popsali způsob maskování nového koronaviru
29. 07. 2020
Onemocnění covid-19 změnilo životy milionů lidí na celém světě. K úspěšnému boji s chorobou přispívá i aktuální zjištění vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Těm se podařilo popsat strukturu proteinů nového koronaviru a způsob jeho maskování před lidskou imunitou. Objev týmu Evžena Bouři a Radima Nencky může do budoucna mimo jiné posloužit k vhodnému nastavení vyvíjených léků. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.
Na analýze struktury proteinu koronaviru pracovali vědci zÚstavu organické chemie a biochemie AV ČR od ledna. I jejich práci přitom komplikoval zákaz cestování. „Proteinové krystaly se normálně proměřují na silném zdroji paprsku X a ten nejbližší je v Berlíně. Naštěstí se nám nakonec podařilo připravit krystaly takové kvality, že jsme je mohli změřit i na domácím zdroji paprsku,“ říká Evžen Bouřa.
Struktura koronaviru SARS-CoV-2
Zákeřný koronavirus
SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry, to znamená, že k uchování své genetické informace používá RNA. Jedním z mechanismů, jímž se koronavirus snaží obelstít naši imunitu, je instalace takzvané čepičky (zvláštní struktury na začátku RNA), díky které se virová RNA tváří jako lidská RNA. Virus tak může infikovat lidský organismus a množit se v něm. Proces instalace čepičky katalyzuje koronavirový protein Nsp16 za spoluúčasti dalšího virového proteinu, Nsp10. Právě přesnou strukturu těchto dvou proteinů se nyní podařilo výzkumníkům za využití rentgenové analýzy detailně popsat.
Skupina Evžena Bouři
Naděje do budoucna
Čeští vědci díky tomu identifikovali několik zásadních charakteristik proteinů Nsp16 a Nsp10, především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Na tento kaňon mohou cílit inhibitory potlačující aktivitu proteinu. Ty by tak v budoucnu mohly sloužit jako účinné léky. „Nyní se spolu se skupinou organické syntézy Radima Nencky pokusíme využít získané informace pro návrh inhibitorů, které by mohly působit jako antivirotika proti mnoha koronavirům,“ přibližuje další plány Evžen Bouřa.
Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
- Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
- AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.