V Akademii věd ČR se diskutuje o právu a etice umělé inteligence
12. 09. 2019
Robotizovaný průmysl, automatizované domácnosti, robotičtí pečovatelé – jasné trendy velmi blízké budoucnosti. Jak ale umělou inteligenci sladit s etickými normami lidské společnosti? A jak ji právně ošetřit a zároveň zkoordinovat na mezinárodní úrovni? Nejen tyto otázky řeší experti konference SOLAIR, která se koná ve dnech 12. a 13. září 2019 v Praze v Akademii věd ČR. Zahájil ji předseda vlády ČR Andrej Babiš spolu s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou.
Vývoj umělé inteligence jde nesmírně rychle kupředu a etické otázky s ní spojené přibývají – soustředí se na ně dvoudenní konference SOLAIR (Society, Law, Artificial Intelligence and Robotics) s podtitulem Umělá inteligence zaměřená na člověka (Human Centric Artificial Intelligence).
„AI není jen technickou záležitostí, je nesmírně důležité věnovat se etickým a právním otázkám spojeným s oblastí AI,“ řekla při zahájení konference předsedkyně #AVČR Eva Zažímalová. pic.twitter.com/UeAflS0MCd
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) September 12, 2019
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zdůraznila, že existuje mnoho etických a právních nejistot v oblasti vývoje a používání nástrojů s umělou inteligencí. Jako příklad zmínila problematiku ochrany soukromí nebo odpovědnosti za škodu.
„Měl by se velmi pečlivě zvažovat společenský konsensus. A k němu dojdeme jedině tím, že budeme mít maximum informací, co vlastně umělá inteligence je, a jaké může mít důsledky pro naše životy. Právě proto je nesmírně důležité podporovat sociální a humanitní vědy, které nám podobné otázky pomáhají předkládat a řešit,“ upozornila Eva Zažímalová.
Současný kabinet věnuje podle slov premiéra Andreje Babiše oblasti vývoje umělé inteligence a robotiky velkou pozornost, právě proto se zahájení konference v Akademii věd ČR osobně zúčastnil.
Premiér představil na mezinárodní konferenci SOLAIR, kterou pořádá @Akademie_ved_CR, Národní strategii umělé inteligence. „Chceme, aby se Česko stalo jedním z hlavních center výzkumu a vývoje v této oblasti,“ dodal @AndrejBabis. pic.twitter.com/CtsiHPIArL
— Úřad vlády ČR (@strakovka) September 12, 2019
Pozvání na konferenci přijali odborníci z univerzit, IT oblasti i zástupci Evropské komise a českých úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Problematiku, která je ze své podstaty globální a nezná hranic, koordinuje na nadnárodní úrovni Evropská komise. V červnu 2018 založila expertní skupinu (High-Level Expert Group on Artificial Intelligence), jež se zabývá detaily právních a etických problémů umělé inteligence. Tvoří ji 52 odborníků z průmyslu, akademického prostředí a občanské společnosti.
„Naším cílem je podpořit uvedení Evropské strategie o umělé inteligenci. Součástí je vypracování doporučení týkajících se etických a společenských otázek spjatých s AI včetně socio-ekonomických změn, kterým budeme čelit," uvedla na začátku odborné části konference zástupkyně Evropské komise Irina Orssichová.
Obavy z umělé inteligence
S robotikou a umělou inteligencí se pojily obavy od samého počátku jejich vývoje. „Vždy s pokrokem takové obavy přicházely, vzpomeňme na Frankensteina. Jenže uvědomme si, že umělá inteligence není vzdálenou budoucností, již nyní je všude kolem nás, například v našich mobilních telefonech,“ dodal filozof Mark Coeckelberg z Vídeňské univerzity (a člen zmíněné expertní skupiny Evropské komise).
Člověk je zvyklý dodržovat zákony a pravidla, mimo jiné proto, že se obává sankcí. Jenže stroj strach necítí. „Nemáme na něj kromě programování žádné vynucovací nástroje slušného etického chování. Navíc stroje nejsou bezchybné a můžou působit škody,“ dodala hlavní organizátorka konference Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva AV ČR.
Budou nás roboti diskriminovat?
S používáním pokročilé umělé inteligence se pojí i nečekané problémy. AI se učí napodobováním lidského chování, je tedy pravděpodobné, že přebere i lidské nešvary, jako jsou různé předsudky, zažitá klišé a diskriminující jednání.
Například stroj, který si z textu odvozuje paralely, ví, že protikladem muže je žena, ke slovu král přidá logicky slovo královna. Jenže k výrazu chirurg už to nebude chiruržka či lékařka, nýbrž zdravotní sestra. Což už je dost významově posunuté. Dočkáme se tak v blízké budoucnosti i strojů, které budou diskriminovat podobně, nebo dokonce více než lidé?
Akci uspořádal Ústav státu a práva AV ČR pod záštitou předsedy vlády Andreje Babiše, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu a společností Microsoft. Bližší informace ke konferenci jsou k dispozici na webových stránkách SOLAIR 2019.
Úvodní foto (zleva): Ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Ján Matejka, předseda vlády Andrej Babiš, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto (kromě Twitteru): Stanislav Pecháček
Přečtěte si také
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
- Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.