Zahlavi

V Praze začne mimořádný filosofický kongres o vědeckém výzkumu

01. 08. 2019

Na sedm set filosofů z celého světa bude v Praze diskutovat o výsledcích vědy v nejrůznějších oblastech od klimatické změny až po genové manipulace, hlavním pořadatelem je Filosofický ústav AV ČR. Obdobně významná filosofická akce se zde naposledy konala před pětaosmdesáti lety.

Celosvětový Kongres logiky, metodologie a filosofie vědy a techniky (International Congress on Logic, Methodology and Philosophy of Science and Technology) se uskuteční v Praze od 5. do 10. srpna v prostorách Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích.

„Na kongres se velmi těším. Zajímá mě, jak se v tomto strašně dynamickém a až dramaticky zrychleném světě snaží hledat něco napříč, mosty a prostory vzájemné komunikace. V tom je celá metodologie vědy a jazyka výjimečná,” říká místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran a naráží tak na podtitul celé konference nazvaný Propojování akademické kultury (Bridging across Academic Culture).

Evoluční biologie i problémy nekonečna

Jde přitom o 16. ročník prestižní mezinárodní akce, která je pořádána pod záštitou Divize pro logiku, metodologii a filosofie věd a techniky (DLMPST). S jednou ze tří hlavních přednášek na něm vystoupí americká filosofka Heather Douglasová, která je světovou odbornicí na vztah vědy a demokracie. Zajímá se o odpovědnost vědců, vědecké poradenství, financování vědy a důvěru občanů k vědě. Je autorkou knihy Science, Policy, and the Value-Free Ideal a členkou Americké asociace pro pokrok ve vědách.

CLMPST_Poster

Význačnými hosty jsou i další plenární řečníci: Joel David Hamkins, který působí v Oxfordu a je expertem na matematickou a filosofickou logiku, zejména teorii množin a problémy nekonečna, či Sandra D. Mitchellová z univerzity v americkém Pittsburgu, která je přední odbornicí filosofie biologie a publikovala mnoho článků o sociobiologii, biologické složitosti, evoluční biologii. Je autorkou publikace Unsimple Truths: Science, Complexity, and Policy a bývalou prezidentkou Společnosti pro filosofii vědy.

Své zastoupení budou mít na kongresu filosofové zaměřující se na oblast fyziky, chemie, biologie až po behaviorální a historické vědy, ale přednášky se budou týkat i aktuálních celospolečenských témat jako je klimatická změna, etika umělé inteligence či přípustnost genových manipulací. Mnoho přednášek se také bude týkat současných témat filosofické a matematické logiky a na kongres od 11. do 16. srpna naváže partnerská konference Logic Colloquium, každoročně pořádaná Asociací pro symbolickou logiku.

Slavná tradice

Součástí programu bude i čtyřicet tematicky zaměřených sympozií, která organizují přední světové asociace pro logiku a filosofii vědy. Počet účastníků činí z kongresu jednu z vůbec největších světových filosofických aktivit: srovnatelnou přehlídku Praha hostila naposledy v roce 1934, když se zde konal osmý Mezinárodní filosofický kongres.

Kongres je spolufinancován programem Akademie věd Strategie AV21, Akademií věd a městem Praha. Záštitu převzala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Veškeré další informace jsou k dispozici zde.

Připravili: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Janem Kollmannem a Tomášem Marvanem, Filosofický ústav AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce