AV ČR si připomněla 60. výročí udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému

Před 60 lety byla profesoru Jaroslavu Heyrovskému udělena Nobelova cena, a to jako jediná za vědu a jedna ze dvou, které Česká potažmo Československá republika za dobu své historie získala. Cena byla udělena za objev nové analytické metody - polarografie, z níž se postupně vyvinula většina moderních elektrochemických metod. Při této příležitosti uspořádal 11. listopadu Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského slavnostní setkání, při kterém si za účasti Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, rektorů UK, VŠCHT a dalších významných hostů, vědci připomněli tuto pro českou vědu zásadní událost. Na oslavu navázalo otevření laboratoří nového oddělení nanokatalýzy, financovaného prostřednictvím prestižního grantu ERA Chair.

Úspěch profesora Heyrovského není pro vědce pouze příležitostí pro oslavu, ale i připomínkou závazku. „Náš ústav, který rozvíjí Heyrovského odkaz, se zavázal usilovat o vědeckou excelenci. V základním výzkumu není vůbec jednoduché produkovat špičkové výsledky. Musíte se výzkumu věnovat naplno a v tomto nasazení vytrvat častokrát i mnoho let. Tato zdlouhavá, mravenčí práce je však jediná cesta, kterou možno dojít k pochopení přírody,“ říká Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová vyzdvihla také mimořádné lidské kvality profesora Heyrovského. "Byl to velice čestný, skromný člověk, který žil pro rodinu a pro vědu a nezahořkl ani přes příkoří, kterých se mu v posledních letech života dostávalo," zdůraznila Eva Zažímalová. Ta o prvním českém laureátu Nobelovy ceny slýchala často i v rodině, neboť její matka byla s dcerou Jaroslava Heyrovského kamarádka ze školy.

Heyrovský byl prvním profesorem fyzikální chemie u nás. Fyziku, matematiku a chemii začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity v Praze. Tady také v roce 1922 učinil objev polarografie. "Heyrovský byl velmi oblíbeným učitelem," uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zíma. "S humorem předával své poznatky a vychoval celou řadu pokračovatelů. Přejme si, aby takových profesorů Heyrovských bylo více," dodal Zima.  

Z USA poputují do nové laboratoře přístroje o celkové hmotnosti šest tun

Součástí oslav 60. výročí od udělení Nobelovy ceny byly také tři krátké vědecké příspěvky o významu a využití elektrochemie v současné vědě i praxi. Jiří Ludvík, vedoucí oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy, se ve svém příspěvku zaměřil na molekulární elektrochemii, která umožňuje studium základních vlastností významných nově připravených sloučenin na molekulární až atomární úrovni. Petr Krtil z oddělení nízko-dimenzionálních systémů představil program racionálního vývoje katalyzátorů umožňujících náhradu fosilních paliv v průmyslu a dopravě. Štefan Vajda, který na Heyrovského ústav přišel z národních amerických laboratoří Argonne National Laboratory, prezentoval výzkum nového oddělení nanokatalýzy.

Laboratoře Oddělení nanokatalýzy, budované v rámci projektu J. Heyrovský Chair, se již v řádu týdnů zaplní unikátními moderními přístroji, navrženými doktorem Vajdou, které se mu pro ústav podařilo získat ze svého předcházejícího amerického pracoviště. Tyto přístroje, i přes svojí robustní konstrukci o celkové hmotnosti přesahující šest tun, nabízí zcela jedinečnou možnost výzkumu nejjemnějších částic, pro lidské oko zcela neviditelných. Špičkové vybavení tak vědcům umožní dále rozvíjet vědecké poznatky ve výzkumu nanotechnologií a nanomateriálů, s možným využitím v průmyslu i pro ochranu životního prostředí. Nové oddělení propojí několik tradičních směrů výzkumu Heyrovského ústavu: katalýzu, elektrochemii, biochemii, fyzikální chemii v plynné fázi, chemii a fyziku klastrů a nanočástic, výzkum povrchů a výpočetní chemii.

Telegram oznamující udělení první Nobelovy ceny českému vědci 

Morální hodnoty: jeden z nejdůležitějších odkazů Heyrovského

Polarografie je stále používaná elektroanalytická metoda, při které jsou využívány jedinečné vlastnosti rtuťové kapky jako elektrody a kdy měřený proud v závislosti na vkládaném potenciálu vypovídá nejen o povaze a vlastnostech analyzovaných molekul a o jejich koncentraci, ale též o reakcích, které tam probíhají, o jejich kinetice a mechanismech. Díky použití dalších elektrodových materiálů a díky rozvoji elektroniky a počítačové techniky tak postupně vzniklo široké spektrum elektrochemických metod zaměřených kromě analytické chemie také na elektrosyntézu, na studium katalýzy, biologických redox systémů, na přeměnu a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů, na využití elektrochemie v medicínských a farmakologických aplikacích, až po elektrochemický výzkum nanomateriálů a studium rozložení elektronů v jednotlivých molekulách.

Profesor Heyrovský získal během svého života řadu ocenění. Stal se členem Londýnské královské společnosti, získal řadu čestných doktorátů světových univerzit a členství v akademiích věd a 10. prosince 1959 převzal ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii. V roce 1950 se stal ředitelem nově vzniklého Polarografického ústavu, dnešního Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, který vedl až do svých 73 let.

„Je mi ctí být dalším v řadě ředitelů, kteří stanuli v čele ústavu po profesoru Heyrovském. Dnešní doba zaměřená na rychlý zisk přináší svá specifika, se kterými se potýkáme i ve vědě. Morální hodnoty však musí za každých okolností zůstat na prvním místě, a to vnímáme jako jeden z nejdůležitějších odkazů profesora Heyrovského,“uvádí Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Slavnostní předávání 10. prosince 1959 ve Stockholmu

Na titulní fotografii první polarograf.

Připravil: Daniel Jakeš, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
• Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
• Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
• Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun