Baryonová hmota. Nature Physics publikoval text vědců Ústavu jaderné fyziky

Časopis Nature Physics, nejvýznamnější odborný časopis v oboru fyziky, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony. Na článku spolupracovali vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z hmoty, která se řídí kvantovou chromodynamikou.

Hmotu, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), která naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku, můžeme dnes na krátký čas vytvořit v laboratoři srážkami těžkých iontů o relativistických energiích. Různá stádia, ve kterých může QCD hmota existovat, závisí například na teplotě, tlaku nebo baryochemickém potenciálu a mohou být zkoumána studiem elektromagnetického záření vyzařovaného QCD hmotou. Dvojice elektron-pozitron, vznikající v rozpadu virtuálních fotonů, nejsou ovlivňovány silnou interakcí a poskytují tak informace o vlastnostech QCD hmoty v různých stádiích.

Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z QCD hmoty. Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální, což svědčí o zvýšení teploty o 70 MeV a konstituentech se změněnými vlastnostmi, odrážejícími specifika silně interagující QCD hmoty. Vlastnosti této hmoty, vytvořené v jádro-jaderných srážkách, jsou podobné vlastnostem husté hmoty vytvořené v konečném stavu fúze neutronových hvězd, jak je patrné z nedávných pozorování.

Odkaz na článek v Nature Physics v originále:

Probing dense baryon-rich matter with virtual photons

Další informace v češtině o experimentech kolaborace HADES lze najít zde:

HADES simuloval srážku neutronových hvězd na urychlovači těžkých iontů

Jak se podívat do nitra srážejících se neutronových hvězd?

Na úvodním snímku: simulace jaderné hmoty při srážkách způsobujících extrémní hustoty a teploty

Připravil: Miroslav Dočkal, Ústav jaderné fyziky AV ČR
Foto: HADES

Přečtěte si také

• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
• Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
• V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
• Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru