Heyrovského ústav navázal spolupráci se špičkovým Helmholtz-zentrum Dresden
08. 11. 2019
Především na aplikaci výsledků výzkumu v oblasti průmyslu se zaměří spolupráce Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s prestižní německou výzkumnou institucí Helmholtz-zentrum Dresden. Memorandum o kooperaci podepsali zástupci obou institucí v Praze na konci října. První společná aktivita je naplánována na začátek příštího roku.
Helmholtz-zentrum Dresden je členem Helmholtz Association, unie 18 výzkumných center v Německu, působí v Drážďanech a dalších třech centrech v Německu a Francii a zabývá se hraničním výzkumem v oblasti pokročilých materiálů, klinické diagnostiky a energetiky.
Pro pracoviště Akademie věd i pro německé výzkumníky je klíčové hledat nové možnosti pro společné projekty zaměřené na průmyslovou aplikaci výsledků nebo rozšíření již existujících aktivit s průmyslovými partnery. „Spolupráce podpoří vznik sítě excelentních vědců pro základní výzkum a výzkum pokročilých materiálů a technologií,“ upřesňuje ředitel Heyrovského ústavu Martin Hof. Obě instituce připravují také společnou publikační a vzdělávací činnost.
„Plánujeme i reciproční pobyty vědeckých, technických, administrativních zaměstnanců a postgraduálních studentů v rámci společných i nezávislých výzkumných projektů, včetně stáží, stipendií nebo hostování vědců,“ dodává Martin Hof.
Prvním konkrétním výsledkem čerstvě podepsaného memoranda je společný odborný seminář zaměřený na 2D materiály, THz spektroskopii, bio membrány, hmotnostní spektrometrii, nanokatalýzu a kvantové výpočty. Uskuteční se 31. ledna 2020 v Heyrovského ústavu AV ČR na pražském Ládví.
Podpis memoranda o spolupráci: zleva Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, a Roland Sauerbrey, ředitel pro vědu Helmholtz-zentrum Dresden
Titulní ilustrační snímek: Canva.com
Připravil: Daniel Jakeš, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, ve spolupráci Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
Přečtěte si také
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.