Na Ládví do dvou let vyroste centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek

Pochopit procesy v moderních materiálech a nanostrukturách a vyvíjet nové materiály, součástky a aplikace pro oblasti techniky, energetiky nebo lékařství – to bude cílem výzkumného centra, které se začíná stavět v areálu Fyzikálního ústavu Akademie věd na pražském Ládví. Základní kámen nového pavilonu slavnostně poklepali ve středu 14. srpna předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda AV ČR Jan Řídký, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, náměstek MŠMT Václav Velčovský, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza a další hosté.

Autorem architektonického návrhu budovy je studio Bogle Architects, které se podílelo také na projektu laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, oceněného mimo jiné prvním místem v Grand Prix architektů v kategorii novostavba.

Architektonický návrh budovy od studia Bogle Architects

Nový objekt o dvou nadzemních a jednom podzemním podlaží bude přímo navazovat na stávající budovu Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ). Pojme až 30 laboratoří a pracovat v něm budou vědecké týmy z oborů nanoelektroniky, fotoniky, magnetizmu, funkčních a bioaktivních materiálů a plazmatických technologií. Pavilon bude maximálně přizpůsoben nárokům extrémně citlivých přístrojů a zkoumaných materiálů. Každá laboratoř bude uzpůsobena svému účelu. Například prostor pro práci s UV citlivými materiály bude vybaven žlutým osvětlením a na jeho oknech budou instalovány žluté filtry. Laboratoře, například plně vybavená biolaboratoř nebo komplex plazmových laboratoří, budou kvůli minimalizaci vibrací umístěny v suterénu či přízemí budovy.

„Opravdu netrpělivě čekáme, až bude stavba dokončena,“ řekl těsně před slavnostním poklepáním základního kamene Michael Prouza, ředitel FZÚ. „V oboru fyziky pevných látek, kterým se zabývá více než polovina vědeckých pracovníků Fyzikálního ústavu, je naprosto nezbytné mít špičkové vybavení. Máme skvělé vědce, jejichž výsledky jsou obratem přijímány těmi nejprestižnějšími časopisy. Naší povinností je zajistit jim odpovídající podmínky,“ zdůraznil ředitel největšího ústavu Akademie věd.

Okamžik slavnostního poklepání – zleva Michael Prouza, Jan Řídký, Viktorie Součková, Eva Zažímalová, Karel Havlíček, Václav Velčovský, Josef Schwarz, Aleš Kézr

Předpokládaná cena za stavbu je téměř 290 milionů korun, z toho 180 milionů bude hrazeno z evropského Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Zbylá suma bude dofinancována z prostředků Akademie věd. Kolaudace pavilonu se předpokládá v březnu 2021.

Stavba je součástí projektu SOLID21 (Solid State Physics for 21^st Century, český název Fyzika pevných látek pro 21. století), podpořeného z dotačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání více než půl miliardou korun. Fyzikální ústav AV ČR na projektu pracuje od roku 2018 a je do něj zapojeno více než 200 vědeckých pracovníků.

Fyzika pevných látek v každodenním životě

„Je pro nás velká radost, že jeden z ústavů Akademie věd získal projekt, který může pokrýt nejen stavbu nové budovy, ale také bohatě jeho přístrojové vybavení,“ uvedla na začátku slavnostního aktu, jehož se kromě zaměstnanců FZÚ zúčastnili také kolegové z okolních ústavů, předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Připomněla dlouhou tradici a významné úspěchy oboru fyziky pevných látek. Zmínila i fakt, že právě z tohoto oboru vzešly převratné technické inovace, které ovlivnily a ovlivňují každodenní život – mimo jiné tranzistory, lasery, fotovoltaické články nebo LED osvětlovací technika.

Důležitost základního výzkumu pro rozvoj společnosti zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Chceme-li dosáhnout ambicí, které zmiňuje inovační strategie do roku 2030, musíme už teď řekl bych skoro ´zběsile´ investovat do výzkumu, vědy a inovací,“ připomněl ministr. „Je nezbytné odrazit se od odvětví, kde jsme silní. Fyzika je jedním z nich a Fyzikální ústav je bez jakýchkoli diskusí nositelem úspěchu české vědy v oblasti fyziky,“ složil poklonu nejen přítomným vědcům ministr, který je zároveň místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Základním kamenem nového pavilonu je buližník z nedalekého vrchu Ládví

Na perspektivu rozvoje Fyzikálního ústavu v klíčové oblasti poukázal v souvislosti se stavbou nové budovy také místopředseda Jan Řídký, který byl – jako někdejší ředitel tohoto ústavu – prvním iniciátorem současného projektu SOLID21. „Na první debatu na toto téma jsem zval své kolegy e-mailem 15. července 2015, v té době byl HILASE prakticky dokončen a ELI v pokročilém stavu,“ vzpomněl místopředseda Akademie věd na úplné počátky projektu, z něhož má nyní do dvou let vzniknout špičkové výzkumné centrum.  

Za základní kámen nového pavilonu zvolili pracovníci Fyzikálního ústavu buližník z nedalekého vrchu Ládví. Silicit tmavé barvy má svou tvrdostí symbolizovat náročnost oboru fyziky pevných látek. Poklepání základního kamene se zúčastnili také zástupce Evropské komise Josef Schwarz, Viktorie Součková z Bogle Architects a zástupce generálního zhotovitele Aleš Kézr.

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Mílou Moudrou, Fyzikální ústav AV ČR
Foto: Bogle Architects, Mirek Bednařík

Přečtěte si také

• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
• Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
• V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
• Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru