O nových technologiích pro rentgenové družice se bude diskutovat v Praze

Za účasti předních odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií se tento týden v české metropoli uskuteční 12. ročník mezinárodní konference AXRO 2019. Na pět desítek účastníků ze 14 zemí světa bude diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice a prezentovat významné, nyní připravované kosmické projekty Evropy, USA, Japonska a Číny. Na několika z nich se budou podílet i čeští vědci, mimo jiné z Astronomického ústavu AV ČR. 

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics), konaného pod záštitou rektora ČVUT ve Vile Lanna, jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky a České vysoké učení technické v Praze.

Na konferenci zazní 35 příspěvků, například o připravované kosmické misi Evropské kosmické agentury (ESA) ATHENA, SMILE a THESEUS, dále o čínské družici eXTP, kde se předpokládá účast českých vědců, ale i o řadě dalších kosmických družicových projektů americké NASA, Japonska, Ruska nebo Indie.

K nejvýznamnějším referátům bude patřit přednáška prof. Johna Nouska z USA, který je českého původu a je vedoucím vědcem velmi úspěšné americké družice SWIFT zaměřené na pozorování kosmických záblesků záření gama – gigantických kosmických výbuchů představujících nejvíce energetické jevy ve vesmíru. Jeho přednáška bude zaměřena mj. i na výzkum v dalším velmi aktuálním oboru moderní astrofyziky, totiž na analýzu zdrojů gravitačních vln touto družicí.

Předneseny budou ale i další české plány na minidružice, tzv. cubesaty. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách konference  https://axro.cz.

Čeští astronomové se v rentgenové optice výrazně prosazují

„Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. „Zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám jako právě v blízkosti obřích černých děr,“ doplňuje mluvčí astronomů.

Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Astronomický ústav AV ČR

Přečtěte si také

• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
• Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
• V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
• Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
• Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
• Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
• Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
• Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
• Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
• Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru