Investice do učitelů se vyplatí – třebaže až po letech

Kvalita práce učitelů, a tím i kvalita celého školství, hrají zásadní roli pro dlouhodobý hospodářský a společenský rozvoj každé země. O kolik náš stát přijde, pokud nevěnuje více prostředků a systémového úsilí do zvyšování kvality a práce učitelů? A naopak – co mu přinese, jestliže dokáže zlepšit vzdělávání, pracovní i finanční podmínky učitelů a celkově toto povolání zatraktivnit, aby přitahovalo ty nejlepší? Odpovědi hledali vědci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Jana Krajčová, Daniel Münich a Tomáš Protivínský svou studii nazvali Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky a její závěry představili 6. června na tiskové konferenci.

K výzkumům vedla badatele zjištění, že v posledních zhruba 15 letech dochází k poklesu nebo přinejmenším ke stagnaci výsledků žáků v mezinárodních srovnáních. Přispívá k tomu i dlouhodobě nízký zájem mladých lidí o studium na pedagogických fakultách a o povolání učitele, odchody zkušených pedagogů, ale rovněž nevyrovnaná kvalita nových mladých učitelů a nízká konkurence v této profesi.


Zleva: Daniel Münich a Jana Krajčová z IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, Ondřej Zapletal z Nadace České spořitelny, spoluředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel a Ivana Stuchlíková z Jihočeské univerzity

V současné době nevycházejí čeští učitelé v mezinárodním srovnání zvlášť špatně z hlediska obecných intelektuálních dovedností: jsou průměrné až mírně nadprůměrné. Problém však je, že učitele dnes tvoří spíše starší a že u mladší generace se rozdíly v úrovni čtenářské gramotnosti výrazně zvětšují a do budoucna tato různorodost zřejmě výrazně poroste a kvalita práce učitele bude klesat, varuje studie.

Vliv práce učitelů na ekonomický růst

Prvním a rozhodujícím krokem k nápravě situace je proto právě kvalitnější práce učitelů. Aby lépe ozřejmili její dopad a význam, vypracovali autoři několik alternativních scénářů budoucího vývoje s různým vlivem na vzdělanostní výsledky českých žáků – a v důsledku i na dlouhodobý hospodářský růst České republiky. Nejoptimističtější scénář přitom říká, že vyššími investicemi do zkvalitňování výuky by hrubý domácí produkt mohl v horizontu 80 let narůst 5,5krát, kdežto autonomně pouze dvakrát. Znatelné efekty by se ale samozřejmě začaly projevovat daleko dříve: zhruba do 30 let by začal být patrný výraznější ekonomický přínos a výsledky žáků by se mohly znatelně zlepšit už během prvního desetiletí.

„Časový horizont příčin a následků ve školství a vzdělávání se prostě neměří na měsíce ani roky, ale na dlouhá desetiletí ... V dlouhodobém časovém horizontu jsou však přínosy obrovské,“ upozorňuje jeden z autorů ekonomické studie, Daniel Münich z think-tanku IDEA.

Investice do školství se vyplatí

Podle jeho kolegyně a spoluautorky studie Jany Krajčové bylo hlavním cílem poukázat na skutečnost, že peníze, které do školství vložíme dnes, se vrátí sice v dlouhodobém horizontu, ale zato mnohonásobně:

Co pro vás bylo v rámci studie nejpřekvapivější a jaký její aspekt považujete za nejhůř dosažitelný?

Nejobtížnější je dosažení hlavního cíle studie, tedy otevřené široké veřejné debaty, aby si lidé uvedené skutečnosti lépe uvědomovali. Vezměme, že v dnešní době učitel nemá ani tak velký respekt, ani takové postavení ve společnosti, jaké míval a jaké si zaslouží. Navzdory tomu, že příprava dětí na jejich život začíná ve velmi raném věku a práce učitele právě v těchto prvních letech je velice důležitá až zásadní. Naše většinová společnost to stále nedoceňuje, v dnešní době má tendenci na to zapomínat.

Čím vaše studie může upozornit právě na tyto skutečnosti?

Na konkrétních číslech lidem ukazujeme, že investice do vzdělávání nejsou jen peníze, které se musí vydat z rozpočtu, ale jsou to investice, které se časem společnosti finančně vrátí v podobě budoucí vyšší produktivity práce, vyššího ekonomického výkonu a potažmo kvality života.

Martin Kozel z organizace Učitel naživo, která již pár let nabízí u nás kvalitní a v řadě ohledů unikátní učitelskou přípravu, zdůraznil: „Data potvrzují, že jednou z nejefektivnějších cest, jak zvyšovat kvalitu školství, jsou investice do přípravy budoucích učitelů.“

S tím souhlasí i Iva Stuchlíková z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity a expertního týmu MŠMT připravující strategii školství do roku 2030+. Novinářům představila klíčové směry, jimiž by se vyplatilo investovat v pedagogice. Patří mezi ně i podpora pedagogického výzkumu, který by poskytl lepší podklady pro informovanější zásahy do vzdělávacího systému a současně posílil povědomí široké veřejnosti o tom, jak probíhají procesy výchovy a vzdělávání a jak je účinně usměrňovat.

Co je potřeba změnit

Chce-li náš stát přilákat do škol větší počet vynikajících učitelů, je bezesporu nutné je lépe finančně ohodnotit. Samo o sobě to však nestačí, uvádí již citovaná studie odborníků z institutu IDEA: zásadní je i kvalita počáteční přípravy a dalšího vzdělávání učitelů na vysokých školách i mimo ně, ale i důraz na to, aby se noví pedagogové rekrutovali především z řad nejlepších studentů. „Zvýšení atraktivity učitelské profese a zkvalitnění počáteční a další přípravy učitelů mají potenciál vytvořit podmínky pro uplatňování přísné výběrovosti do učitelské profese a konkurence v profesi.“

Pět scénářů možného vývoje

Badatelé mimo jiné ukázali, nakolik hodnota přidaná vzděláním – a tedy zlepšení žáků – souvisí s různorodou kvalitou práce mezi stávajícími učiteli, jinými slovy o kolik může nadprůměrný učitel posunout i podprůměrného žáka výše a naopak.

Simulovali různé scénáře možného budoucího vývoje kvality práce učitelů a jejich vliv na skóre českých žáků v mezinárodních srovnáních PISA (Programme for International Student Assessment). Jejich nereformní scénář – stagnace – předpokládá, že se podaří zastavit pokles a udržet výsledky žáků na úrovni z roku 2015. Pesimističtější scénář vyčíslil dopady situace, kdy učitelská profese zůstane nadále pro mladé lidi nepřitažlivá a s generační obměnou nebude docházet ke zvýšení kvality učitelů.

Projekce zahrnuly i několik reformních scénářů možného zlepšování kvality práce učitelů, které vesměs vykázaly poměrně rychlý příznivý efekt. Jeho míra závisí na tom, zda by se zvyšovala kvalita práce všech učitelů a jak rychle a jakým způsobem by docházelo ke generační výměně.

Nakonec vědci vyčíslili, nakolik by se mohl, díky vyšší kvalitě práce učitelů, hypoteticky zvýšit dlouhodobý ekonomický růst ČR. Zároveň zdůrazňují, že pozitivní vývoj by se nepochybně odrazil i v jiných než ekonomických sférách života společnosti. Předpokládají přitom zahájení reformních opatření v roce 2020. Upozorňují však, že je třeba vidět velmi dlouhý časový odstup mezi jejich začátkem a zřetelnými přínosy.

Kolik by stálo neudělat nic

Studie Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky vyčísluje i vysoké ztráty, pokud nedojde k nezbytným změnám. Autoři píší: „Nerealizace reforem zvyšujících kvalitu práce učitelů představuje i jen po finanční stránce velmi vysokou nevyužitou příležitost … Pro výrazné navýšení veřejných výdajů na školství, s potenciálem zvýšit kvalitu práce učitelů, hovoří nejen námi odhadované vysoké výnosy, ale také skutečnost, že ČR vykazuje jeden z nejnižších podílů vzdělávacích výdajů na HDP ze všech zemí OECD.“

Zdroj: Studie Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky, studie IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, květen 2019

Připravila Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Blanka Javorová, CERGE-EI

Přečtěte si také

• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?
• Památky, jídlo i zábava: vědci zkoumali, co v Praze nejvíc zajímá turisty
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí