Telefonát z Marsu bude odvysílán z českého přístroje

V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek. Jedna z nich bude odvysílána zpět k Zemi – ta, která do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety získá nejvíce hlasů.

Zapojte se do hlasování: zde

Mise ExoMars

Nahrávka, která bude odvysílána, je součástí vědeckého programu mise ExoMars vedeného Evropskou vesmírnou agenturou ESA. Zvuky ponese paměť českého modulu. Ten bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě Sluneční soustavy existují blesky. Vědci je totiž dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu blesky existují, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,” říká Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a vedoucí českého výzkumného týmu. „Jak by mohly vypadat, se zatím můžeme jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře,” dodává vědec.

Planetární vozítko ExoMars. Ilustrace: ESA

Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela, vzedmutých nad krátery aktivních sopek,” přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.

Zvuky pomohou

Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Tím, že na Zemi přijmou zvukovou nahrávku odvysílanou z povrchu Marsu, si ověří jeho správnou funkci. Navíc porovnáním nahrávky zaslané z Marsu s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.

Autory nápadu odvysílat zvuky z Marsu jsou vědci z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a redaktoři přírodovědeckého časopisu Vesmír.

Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů.

• Více informací o projektu Telefonát z Marsu
• Podmínky soutěže
• Seznam zvukových nahrávek
• Více o zapojení českých vědců do mise ExoMars

Marek Janáč, časopis Vesmír, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Ilustrace: ESA

Přečtěte si také

• Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
• Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
• Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
• Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
• Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
• Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
• Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
• Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
• Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
• Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?