Bezpečné akademické prostředí: instituce musejí podniknout konkrétní kroky

Ombudsosoby či zmocněnci a zmocněnkyně pro rovné příležitosti. Stále více akademických institucí v Česku zřizuje pozice, které pomáhají zajišťovat zvyšování pocitu bezpečí. Důležité je ale udělat i další kroky. Jaká opatření instituce přijímají a jaké aktuální výzvy před námi stojí? Nejen o tom diskutovali 10. září 2024 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze účastníci 8. národní konference NKC – gender a věda Sociální bezpečí: od opatření k akci.

Výsledky mezinárodního výzkumu UniSAFE z roku 2022 ukazují, že s genderově podmíněným násilím se v akademickém prostředí setkalo 62 % osob. Nejčastěji šlo o psychické násilí, jako jsou urážky, zesměšňování nebo ponižování s ohledem na gender. Zjištění korespondují i s výsledky nedávného šetření NKC – gender a věda. Z něj mimo jiné vyplynulo, že jen 14 % osob případ nahlásilo.

Posunout řešení genderově podmíněného násilí v Česku chtěla i 8. národní konference NKC – gender a věda. „Od opatření, která zůstávají na papíře, musíme přejít k tomu, že instituce udělají konkrétní kroky,“ řekla Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR. Její slova potvrdila i vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Radka Wildová, která uvedla, že hledáme řešení pro fenomény, které byly až donedávna tabu: „A pro někoho stále jsou,“ zdůraznila.

Podle účastníků se ale situace postupně zlepšuje. Roli hraje i nastupující generace vědců a studentů, která už celou problematiku vnímá jinak, jak upozornila rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková: „Z perspektivy akademiků někdy nevnímáme, co vidí studenti a studentky. Skutečnost, že téma otevíráme, ji pomáhá osvětlovat.“

Zleva: Radka Wildová, Marcela Linková, Milena Králíčková

Otevřené dveře
Setkání vybraným představitelům univerzit i pracovišť Akademie věd ČR poskytlo mimo jiné prostor, aby v panelových diskuzích sdíleli zkušenosti s institucionálními opatřeními.

„Důležitá je celková transformace společenského klimatu. Přestože zaznamenáváme pokrok, stále čelíme výzvám, jako jsou nerovnost v odměňování, nedostatečné zastoupení žen v politice i vědě či přetrvávající předsudky,“ zdůraznil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Jeho domovská instituce podle něj podporuje mladé vědce a vědkyně v jejich kariéře různými způsoby. Chce tak vzdorovat nízkému zastoupení žen ve výzkumu především na vyšších pozicích. Badatelé a badatelky proto mohou například využívat práci z domova či služeb Dětských skupin AV ČR (k tématu více také zde), což pomáhá nastavovat rovné podmínky.

Milena Králíčková a Ondřej Beránek

Tomáš Kostelecký z Akademické rady AV ČR v této souvislosti připomněl, že Akademie věd ČR je komplikovaný organismus. Instituce sestává z 54 pracovišť, přičemž větší ústavy už často mají i takzvané ombudsosoby či zmocněnce, na něž se mohou zaměstnanci v případě problému obracet. „Nyní ovšem vyvstala potřeba, abychom přijali systémové řešení pro případy, kdy nelze řešit případné problémy přímo na pracovišti.“ Situaci proto reflektuje i nově přijatý Kodex chování AV ČR. Jedna z jeho kapitol se věnuje specificky genderově podmíněnému násilí. „Byli jsme také pověřeni zřídit pozici ombudsosoby a nastavit systém, který popíše, na koho se mohou kolegové a kolegyně obracet,“ řekl Tomáš Kostelecký a dodal, že jde o záležitost nejbližších měsíců.

Pozici zmocněnkyně pro rovné příležitosti už zřídil například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Je jí Blanka Collis, která vysvětlila, že pracoviště má například i externí psycholožku a konzultantku a dva zmocněnce pro etiku – ženu a muže, jež ustanovili na základě podání žádosti o titul HR Excellence in Research Award a přípravy plánu genderové rovnosti. Na pracovišti řeší přibližně 26 až 28 případů ročně.

Žádost o HR Award a Gender Equality Plan inspirovaly podle ombudsmana Západočeské univerzity v Plzni Petra Šimona i jeho pracoviště. „Prvotní impulz sice přišel zvenčí, důležité ale bylo ho využít a nenechat, aby se otevřené dveře zavřely.“

Adéla Gjuričová, Petr Šimon, Blanka Collis, Eva Janovičová

Budoucí cesty
Nastavení vhodných opatření se stalo výzvou i pro Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. „Po reorganizaci u nás vedou oddělení tandemy. Skládáme je z osob genderově i věkově odlišných,“ vysvětlila ředitelka Adéla Gjuričová. V záplavě mnoha dalších povinností však podle ní chybí více času na hlubší reflexi dopadů opatření.

Jak zmínila i Blanka Collis, zmocněnci pro etiku v akademickém prostředí často vykonávají tuto práci společně s vlastní výzkumnou prací. Další problém navíc vyvstává, protože není všem jasné, na koho se mají obrátit, pokud mají nějaký problém. „Pozice ombudsosoby by se měla ukotvit i legislativně, aby instituce netápaly například v tom, jaké mají kompetence. Mandát by tak byl i silnější,“ doporučila ochránkyně práv z Masarykovy univerzity Eva Janovičová.

Podle diskutujících je ale zásadní podpora od vedení institucí. „Roli ve vytváření sociálního bezpečí sice hraje každý, vrcholový management ale má zvláštní zodpovědnost, aby zajišťoval důstojnost a respekt pro všechny. Řízení neznamená jen kontrolovat, ale nastavovat hodnoty a vize a mít odvahu řešit náročné problémy,“ zhodnotila Marcela Linková.

Konference dala prostor i studentstvu a začínajícím vědkyním.

U příležitosti konání konference vznikl také dokument Minimální standard bezpečného prostředí pro kvalitní, udržitelnou a svobodnou výzkumnou a vzdělávací činnost. Vymezuje základní principy a návrhy konkrétních opatření v oblasti sociálního bezpečí. Akce se konala pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České konference rektorů a Akademie věd České republiky.

Bienální národní konference NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se zaměřují na téma genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství. Diskutují vývoj situace v Česku a opatření, jež směřují ke zlepšování pracovních a studijních podmínek z hlediska genderové rovnosti. 

Záznam letošního ročníku si můžete pustit zde.
Tiskovou zprávu NKC – gender a věda najdete zde.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy NKC – gender a věda
Foto: Jan Hromádko

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
• V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
• Vznikla historicky první platforma pro setkávání doktorandů filozofie
• V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
• Paulo Paioti získal ERC Starting grant, jeho výzkum přispěje k vývoji léčiv
• Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
• Nositelé Prémie Otto Wichterleho se setkali na networkingu v Nových Hradech
• Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
• Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
• Akademie věd podpořila v programu PRAK 12 projektů, mají aplikační potenciál