Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat

Vykopávky poblíž někdejší římské legionářské pevnosti v německém Bonnu odhalily pozoruhodný nález: celkem 14 kilogramů římské zbroje. Podrobný výzkum nyní přinesl zajímavý závěr: nalezená zbroj byla šrot, který místní řemeslníci využívali k opravám pancířů pro vojáky z nedaleké posádky. Výsledky výzkumu, jenž ilustruje procesy zacházení s kovovými odpady v tehdejší době, zveřejnil prestižní časopis Antiquity Journal. Hlavním autorem článku je Martijn A. Wijnhoven z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

Hromadný nález obsahoval větší i menší fragmenty římských kroužkových pancířů o celkové váze 14 kg. Celkem se podařilo identifikovat části čtyř takových brnění, které se do země dostaly v civilní osadě poblíž starověké legionářské pevnosti Bonna. Studium souboru umožnil zajímavý pohled na roli, kterou zde usazení řemeslníci sehráli v řemeslném zajištění vojáků z nedalekého tábora. Na výzkumu spolupracovali vědci ze tří ústavů: LVR-Amt für Bodendenkmalpflege im Rheinland, LVR-LandesMuseum Bonn, oba v Německu, a Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.

„Kroužková zbroj je vyrobena z malých, vzájemně propojených kroužků, které nelze roztavit. Poškozené kroužkové pancíře se proto využívaly jako „dárci“ k záplatování jiných. Obdobně se ve starověku opravovaly i některé textilie. Bonnský nález tak pravděpodobně představuje zásobu materiálu určeného k opravám jiných pancířů,“ říká hlavní autor studie Martijn A. Wijnhoven, který se v týmu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, zaměřuje na technologii, ale i společenské organizace výroby, distribuce a oprav výstroje a výzbroje římského vojska.

Nález byl do země uložen pravděpodobně kolem poloviny 3. století n. l., kdy byla civilní osada systematicky vyklízena. Když ji poslední obyvatelé opouštěli, museli se rozhodnout, jaký materiál odvézt a jaký ponechat na místě, což do značné míry omezovaly dopravní možnosti. Jak bylo při vyklízení římských vojenských zařízení běžné, kovový šrot, který nebylo možné odvézt, byl často zakopán do příkopů, jam nebo studní, aby nepadl do rukou nepřítele.

„Pancíře z bonnského nálezu měly ekonomickou hodnotu, jen dokud existovala poptávka po opravách od blízké vojenské posádky. Avšak s ústupem římské armády z pevnosti přibližně ve stejné době tato zásoba ztratila svůj účel, proto ji zakopali,“ doplňuje Martijn A. Wijnhoven.

Lokalitu zkoumala instituce LVR-State Service for Archaeological Heritage v roce 2008 a 2012. Kroužková zbroj byla nalezena v roce 2012.

Publikace:

https://doi.org/10.15184/aqy.2024.178

Kontakt: 

Dr Martijn A. Wijnhoven
Archeologický ústav AV ČR, Brno
wijnhoven@arub.cz  

Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
Oddělení PR a popularizace
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765

Přečtěte si také

• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
• Mladé talenty převezmou Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského
• Lidé žili v Africe i daleko od vody: odhalování klimatické historie Sahelu
• Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
• Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám
• Staň se superdialektologem podruhé: mise opět posílá školáky zachránit nářečí
• Kudy a jak člověk opustil Afriku?
• 11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze
• První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky
• Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU