![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Medaile AV ČR převezmou dva biologové
21. 06. 2024
Akademie věd ČR dnes předá dvě čestné oborové medaile za zásluhy v biologických vědách vědcům, kteří se věnují vodě a životu v ní.
Ve dvoraně Akademie věd ČR převezmou z rukou předsedkyně AV ČE Evy Zažímalové čestné oborové medaile dva vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR – Jiří Nedoma, který zkoumá mikrobiální ekologii jezer a nádrží pomocí sofistikovaných vlastních metod, a hydrobiolog Jaroslav Vrba, jehož dlouholetým zájmem jsou šumavská jezera a jejich ekosystémy. Ceremoniál začíná v 11 hodin.
Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách
- Jiří Nedoma, CSc. (Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR)
Jiří Nedoma začínal studiem fyziologie živočichů, ale později se specializoval na mikrobiální ekologii vody. Postupně řešil různé problémy, které posouvaly dopředu porozumění mikrobiální ekologii jezer a nádrží, pro což používal nejrůznější sofistikované metody. Řadu z nich sám vyvinul a úspěšně otestoval. Jeho práce získala široké uznání vědecké komunity.
Například je zakladatelem využití analýzy obrazů pro zjišťování měření velikosti bakterií a řas, což vedlo k významnému posunu ve znalostech o fungování mikrobiálních společenstev a potravních vztahů.
- RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. (Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR)
Jaroslav Vrba patří mezi přední české hydrobiology s výrazným mezinárodním přesahem. Věnoval se například rozkladu organických látek a koloběhu fosforu ve vodních ekosystémech. Jeho vědecká práce je těsně spjata se šumavskými jezery, které stále zkoumá. Významně přispěl i k poznání fungování potravinových sítí v hypertrofních mělkých jezerech a rybnících.
Dlouhá léta systematicky propojoval kolegy z oboru na české a mezinárodní úrovni, díky čemuž je považován za zakladatele dlouhodobého vědeckého výzkumu se zásadním významem pro vyhodnocení a predikci dopadů acidifikace nebo globální změny klimatu.
Přečtěte si také
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Strnulost českého trhu práce
- Skrytý poklad v Galaxii
- Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
- Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu
- Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy
- Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
- Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023
- Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.