Zahlavi

PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách

13. 05. 2024

Bylo ve středověku studium na univerzitě prestižní a uživili se vysokoškoláci lépe než tisíce absolventů dnes? Lukáš Lička a Ota Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.

Moderace: Justin Svoboda
Edit: Jitka Kostelníková
Master: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ota Pavlíček získal na výzkum kvodlibetů v roce 2020 prestižní ERC grant. Přečtěte si o něm v článku Středověcí učenci ve víru diskuzí. Grant ERC umožní jejich výzkum. 

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková (ze studia), Jana Plavec (
portrét Oty Pavlíčka), Shutterstock (středověká malba), archiv Oty Pavlíčka (kvodlibet)

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Příklady kvodlibetních zápisů

Příklady kvodlibetních zápisů

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce