Zahlavi

PODCAST: S elektrochemikem Petrem Krtilem o budoucnosti bez fosilních paliv

04. 07. 2024

Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Naše civilizace je podle něj kvůli obrovské závislosti na elektrické energii zranitelná. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie. Budeme umět vyrábět energii bez fosilních paliv? Podaří se nám dostát závazkům green dealu, ač naše přírodní podmínky nejsou dostatečně vstřícné pro rozsáhlou výstavbu větrných nebo solárních elektráren? Proč je vůbec ukládání a transportování energie tak složité? A jakou roli v těchto otázkách může sehrát fyzikální chemie? 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 


Více si o tématu energie budoucnosti bez fosilních paliv můžete přečíst v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu,, jehož autorem je právě Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR:

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce