Zahlavi

PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku

29. 05. 2024

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč Lukáš Krmíček vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu vědec taky představí svou novou knihu Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
archiv Lukáše Krmíčka

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva

2024_05_29_láva

2024_05_29_sopka

2024_05_29_sopka

2024_05_29_tefra

2024_05_29_tefra

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce