Vychází poslední svazek monumentální Květeny České republiky
24. 06. 2024
Botanický ústav AV ČR je hlavním koordinátorem souborného díla Květena České republiky. V Nakladatelství Academia právě vychází poslední, devátý díl. Uzavírá tím více než padesátiletý projekt podrobné revize rostlinné diverzity, který byl zahájen v 70. letech minulého století a představuje nejpodrobnější a nejkomplexnější popis flóry na našem území.
Tato devítisvazková monografie zahrnuje všechny domácí druhy cévnatých rostlin, druhy zdomácnělé, zplanělé a častěji pěstované. Obsahuje také poznámky o druzích přechodně zavlékaných, méně často pěstovaných okrasných a užitkových rostlinách a také o rostlinách, jejichž výskyt na území ČR lze s určitou pravděpodobností očekávat.
Kromě charakteristiky jednotlivých druhů je velká pozornost věnována i údajům o tom, kde rostou, jak se mění jejich rozšíření a jaký je jejich praktický význam jako zdrojů potravin, surovin, léčiv, jako okrasných rostlin, plevelů apod.
Poslední díl navazuje na předchozí svazky, které byly průběžně vydávány od r. 1988. Přináší popis téměř 400 druhů ze sedmi čeledí, z nichž nejobsáhlejší jsou šáchorovité (Cyperaceae) a lipnicovité (Poaceae).
Zejména čeleď lipnicovitých, která zahrnuje trávy s krásnými českými jmény jako bér, bojínek, ježatka, metlice, rosička, sveřep, válečka, vousatka nebo zaječí ocásek, je ekonomicky a hospodářsky jednou z nejdůležitějších čeledí světa. Zahrnuje totiž také obilniny, které jsou klíčovými potravinovými zdroji pro lidstvo.
Text je doplněn 120 celostránkovými ilustracemi a na jeho vypracování se podílelo 33 autorů z předních botanických pracovišť v České republice. Hlavní editorkou 9. dílu byla Jitka Štěpánková z Botanického ústavu AV ČR.
Svým celkovým pojetím a hloubkou zpracování se Květena České republiky řadí mezi nejpodrobnější flóry v celosvětovém měřítku a je jednou ze základních flór středoevropského prostoru, což z ní činí důležitý zdroj informací i pro botaniky v zahraničí. Žádný ze sousedních států totiž nemá obdobnou moderní květenu dokončenou.
Je však určena nejen výzkumným pracovníkům, ale i odborníkům v otázkách životního prostředí, ochrany přírody, zemědělské a lesnické praxe, učitelům biologie, studentům, amatérským botanikům a díky detailnímu zpracování i širší veřejnosti.
Kontakt:
prof. RNDr. František Krahulec, CSc.
Botanický ústav AV ČR
Oddělení evoluční biologie rostlin
frantisek.krahulec@ibot.cas.cz
Miroslava Dvořáková
Botanický ústav AV ČR
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Vědci vyvíjejí novou generaci DNA testů pro široké spektrum využití
- Strnulost českého trhu práce
- Skrytý poklad v Galaxii
- Medaile AV ČR převezmou dva biologové
- Při ÚOCHB AV ČR vzniká nová firma působící na poli genové terapie
- Nová laboratoř testuje originální technologii pro výrobu radionuklidu
- Objevitel buněk klíčových po imunitu míří do Prahy
- Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
- Apokalypsa získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy 2023
- Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.