Zahlavi

Botanici AV ČR pomáhají chránit zahradní umění

10. 03. 2020

Invazní druhy rostlin, řasy a sinice nebo třeba plísně. Zámecké i městské parky a zahrady v tuzemsku ohrožuje mnoho rostlinných organismů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR vyvinuli zařízení, které dokáže včas detekovat přítomnost nežádoucích mikroorganismů na různých površích, a zabránit tak degradaci památek zahradního umění.

Pro člověka představují sochy, fontány nebo zahradní altány hlavně líbivé zpestření parků či zahrad. Pro řasy nebo sinice ideální prostředí ke kolonizaci. A ta se může památkám stát osudnou.

„Tyto mikroorganismy způsobují ztrátu pevnosti konstrukcí, elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění nebo změnu barvy,“ popisuje Eliška Maršálková z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR.

„Okupanti“ fasád a povrchů

Včasná detekce toho, zda památku „obsadily“ sinice, řasy, houby nebo plísně, by tak ušetřila miliony korun. Botanici z AV ČR proto vyvinuli vlastní zařízení, které umožňuje preventivní prohlídky konstrukcí a staveb, a to bez potřeby mechanického zásahu do povrchu zkoumaného materiálu. Přístroj zvládne kvantifikovat jednotlivá společenstva mikroorganismů a navzájem je odlišit.


Zařízení pro detekci společenstev mikroorganismů

„Zařízení dokáže poměrně rychle a jednoduše, aniž by poškodilo zkoumaný objekt, odhalit v terénu začínající biokorozi, tedy nežádoucí změnu vlastností materiálu v důsledku působení živých organismů, a následně ji vyhodnotit. Správce objektu pak podle výsledků může rychle a efektivně zvolit způsob nápravy,“ dodává Eliška Maršálková.

Voda pod online dohledem

Vedle povrchů památek se vědci v rámci rozsáhlého výzkumu v tuzemských zámeckých parcích zaměřili také na znečištění tamějších vod. A přišli s další technologickou novinkou: online systémem, který sleduje kvalitu vody na základě změn teploty a množství chlorofylu.

Systém v případě mimořádné události v toku způsobené například přívalovým deštěm nebo havárií okamžitě informuje o situaci, a umožňuje tak včasně zasáhnout. Dokáže také upozornit na počínající rozvoj vodního květu sinic ve vodních prvcích zahradního umění.

Vetřelci z řad invazních rostlin

Nedílnou součástí zámeckých parků a zahrad jsou také nepůvodní rostlinné druhy. Ty se však snadno mohou stát nežádoucími vetřelci, kteří zásadně ohrožují vzhled a funkčnost památek a krajiny. Výzkum botaniků z AV ČR však překvapivě ukázal, že české zámecké zahrady a jejich okolí invazní druhy nijak výrazně neohrožují.

„Zámecké parky jsou velmi druhově bohaté a jsou pokládány za zásobník rostlinných invazí připravených zahltit krajinu. Když jsme však vyhodnotili průzkum v devadesáti zámeckých parcích, ukázalo se, že díky dobré údržbě parků k výraznějšímu zplaňování nedochází. Naopak, více druhů se šíří z okolní krajiny do parků - od ovocných dřevin až po okrasné zahrádkové druhy,“ říká Jan Pergl z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR.


Biokoroze způsobená mikroorganismy

Výzkum botaniků se věnoval také rizikům zavlékání nepůvodních hub do zámeckých parků, samovolnému šíření nepůvodních dřevin nebo příčinám kvetení sinic v zámeckém parku v Průhonicích. Výsledky jejich bádání představuje výstava s názvem Biotické ohrožení památek zahradního umění – řasy, sinice, invazní rostliny, kterou může veřejnost navštívit v březnu v Galerii Natura v průhonickém zámku nebo v červnu v Knihovně Jiřího Mahena v Brně.

Výstava přibližuje některé výsledky stejnojmenného projektu, který řeší kolektiv autorů z Botanického ústavu AV ČR v letech 2017-2020 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci programu NAKI II.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Mirkou Dvořákovou, Botanický ústav AV ČR
Foto: Shutterstock, Botanický ústav AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce