Zahlavi

Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu získala cenu na Cornellově univerzitě v USA

15. 08. 2024

Pod jejím jménem najdete šest patentů, vede vlastní výzkumnou skupiny ve Fyzikálním ústavu AV ČR a její inovativní systém využívá například Ochranná služba Policie ČR při testování potravin na škodlivé látky. Hana Lísalová nyní za své výsledky získala na konferenci v americké Cornellově univerzitě ocenění Mid-career Award.

Výzkum Hany Lísalové a jejího týmu se zaměřuje mimo jiné na inovativní biočipy. Umožňují analyzovat vzorky v jejich původní formě, bez úprav a přečišťování, což je výhodné pro využití v terénu. Biosenzor lze navíc „naladit“ na detekci konkrétního patogenu v potravinách. Jejich výzkumy pomáhaly i při mapování viru SARS-CoV-2.

„Když se nám podařilo odhalit v potravinových vzorcích virus žloutenky, byli jsme nadšeni. V té době propukla koronavirová pandemie a nás napadlo: jestliže jsme schopni detekovat původce hepatitidy A, proč bychom nedokázali vyhledávat SARS-CoV-2?“ uvedla vědkyně v časopise A / Věda a výzkum, kde se dozvíte více o jejím výzkumu.

Cenu na Cornellově univerzitě získala za přínos k vývoji nové generace antifoulingových vrstev s biofunkčními prvky, biosenzorů a biomimetických systémů. „Bylo to velmi nečekané. Ocenění je pro mě velká čest a motivace pro další vědeckou práci,“ říká Hana Lísalová.

Více informací naleznete ve zprávě Fyzikálního ústavu AV ČR.

Text: Zuzana Duplalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Fyzikálního ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce