Zahlavi

PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách

13. 05. 2024

Bylo ve středověku studium na univerzitě prestižní a uživili se vysokoškoláci lépe než tisíce absolventů dnes? Lukáš Lička a Ota Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.

Moderace: Justin Svoboda
Edit: Jitka Kostelníková
Master: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ota Pavlíček získal na výzkum kvodlibetů v roce 2020 prestižní ERC grant. Přečtěte si o něm v článku Středověcí učenci ve víru diskuzí. Grant ERC umožní jejich výzkum. 

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková (ze studia), Jana Plavec (
portrét Oty Pavlíčka), Shutterstock (středověká malba), archiv Oty Pavlíčka (kvodlibet)

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR

Příklady kvodlibetních zápisů

Příklady kvodlibetních zápisů

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Pozdně středověká malba, tzv. Rubenow Tafel, vybrazující první kvodlibetáře na univerzitách v Rostocku a Greifswaldu); Shutterstock

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Zleva: Justin Svoboda, Ota Pavlíček a Lukáš Lička

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce