Zahlavi

PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem  

05. 06. 2024

Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě Podcastu Akademie vědy, který jsme nahrávali naživo na Veletrhu vědy, o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich také, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky, romány i filmy z tohoto žánru vědce zaujaly a proč, co je k astrobiologii přivedlo i kdo v historii podporoval popularizaci vědy cestou literatury.

Julie Nekola Nováková v rozhovoru představila unikátní knihu sci-fi povídek a odborných esejů Life Beyond Us, kterou jako editorka loni připravila pro Evropský astrobiologický institut. Tomáš Petrásek nás zase nechal nahlédnout do děje svého románu Azhareida. Bitva o Gelidor

Moderace: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
Romana Kovácsová, Veletrh vědy

2024_06_05_podcast_Kostelníková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Kostelníková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek2

2024_06_05_podcast_Nováková a Petrásek2

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce