PODCAST: O romském holokaustu, nezhojených ranách a poezii
01. 06. 2021
Romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu A / Věda na dosah představuje méně známou historii československých Romů. Přibližuje, jak vypadalo peklo tábora v Letech u Písku, a připomíná osudy legendárního černého partyzána. Dozvíme se více o ne zcela zdařilých sociálních experimentech z doby komunismu a zmařené naději Romů v devadesátých letech, ale také o soudobé romské literatuře.
Všechny epizody podcastu A/ Věda na dosah si můžete poslechnout na našich webových stránkách a na hlavních podcastových platformách:
Foto: Jana Plavec pro Amare Předlice
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- PODCAST: S Martinem Friákem o kvantovém počítání v materiálové vědě
- PODCAST: S elektrochemikem Petrem Krtilem o budoucnosti bez fosilních paliv
- PODCAST: S Robertem Kolárem o vztazích mezi texty a skrytých významech
- PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?
- PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem
- PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku
- PODCAST: S kriminoložkou Evou Krulichovou o recidivě vězňů a pocitu bezpečí
- AUDIODOKUMENT: Pracuji, tedy jsem. Skrytý příběh workoholismu
- PODCAST: Historikové filozofie Lukáš Lička a Ota Pavlíček o středověkých univerzitách
- PODCAST: Vesmír není tiché místo. S Ondřejem Santolíkem o zvucích kosmu
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.