Tajemství transportu látek uvnitř buněk objasní mezinárodní tým s českým vědcem
25. 10. 2022
Nejprestižnější vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou, ERC Synergy Grant, putuje
do týmu Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV. S francouzskými a americkými kolegy bude zkoumat funkce proteinu zvaného tubulin, který se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Na výzkum, který může objasnit i molekulární procesy neurodegenerativních onemocnění, tým získává 270 milionů korun (11 milionů eur) na šest let.
Po svém vzniku je cytoskeletální protein tubulin v buňce různě chemicky modifikován. Tyto tzv. post-translační modifikace ovlivňují celou řadu buněčných pochodů – mimo jiné i vnitrobuněčný transport, který je nezbytný např. pro funkci nervových buněk. V projektu se tým Zdeňka Lánského bude věnovat tomu, jakým způsobem modifikace tubulinu řídí klíčové vnitrobuněčné transportní procesy a jak se tyto procesy mění v průběhu života organismu.
„Díky ERC Synergy Grantu se nám podařilo vytvořit konsorcium skupin, jejichž výzkum se navzájem doplní tak, že budeme moci objasnit důsledky tohoto mechanismu na všech relevantních úrovních, od atomárních detailů až po jejich vliv na celý organismus,“ říká Zdeněk Lánský.
Na stopě vážných patologií
Projekt má potenciál podstatně změnit dosavadní chápání, jak cytoskelet ovlivňuje základní procesy nejen v nervových buňkách. Deregulace modifikací tubulinu jsou spojovány s vážnými patologiemi, jako jsou např. neurodegenerativní procesy. Projekt týmu Zdeňka Lánského může objasnit molekulární mechanismy, které k těmto patologickým změnám vedou.
ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty dvou až čtyř vědců a jejich výzkumných týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů, které by nebyly možné, pokud by zapojení vědci pracovali samostatně.
Vědci z Biotechnologického ústavu v centru BIOCEV už v letošním roce uspěli s druhým projektem, který podpořila Evropská výzkumná rada. První, ERC Starting Grant, získala Kateřina Rohlenová na výzkum metabolické komunikace v nádoru.
O ERC
Evropská výzkumná rada (ERC) byla založena v roce 2007 Evropskou unií jako první panevropská organizace pro financování tzv. hraničního výzkumu („frontier research“). Jejím cílem je stimulovat vědeckou excelenci v Evropě tak, že podporuje konkurenci při získávání financování mezi těmi nejlepšími a nejkreativnějšími výzkumnými pracovníky bez ohledu na národnost nebo věk.
ERC se rovněž snaží přilákat do Evropy špičkové vědce z celého světa. Poskytuje financování jak pro mladé, excelentní výzkumné pracovníky, kteří stojí na začátku své vědecké kariéry (startovní granty – ERC Starting Grants), tak i již nezávislé a vynikající vědce (konsolidační granty – ERC Consolidator Grants) nebo zkušené vedoucí pracovníky výzkumu (pokročilé granty – ERC Advanced Grants).
RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D., nový nositel ERC Synergy grantu
FOTO: Biotechnologický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
- Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
- Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
- Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
- Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
- Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
- Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
- Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
- Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
- Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.