Probíraná témata se týkala udržitelného zemědělství, ochrany biodiverzity v době změny klimatu a epigenetické terapie rakoviny, neurodegenerativních a civilizačních chorob. Úvodní slovo pronesli za českou stranu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a David Honys z Akademické rady, za britskou stranu pak Ian Wiggins z Royal Society. Událost se konala ve dnech 31. ledna a 1. února 2024 v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Na programu byly příspěvky Miroslava Trnky z Czechglobe, Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR. Mezi hosty z Británie byli David Baulcombe a Rhys Green z Univerzity v Cambridge nebo Lars Østergaard z Univerzity v Oxfordu.
Účastníci měli příležitost prezentovat aktivity a výsledky svých výzkumných týmů či laboratoří, diskutovat a hledat průsečíky či nové přístupy, které by mohly vést k navázání dlouhodobé bilaterální spolupráce.
Přednášky probíhaly paralelně ve dvou konferenčních sálech a byly doplněny o plenární sekce, kde se diskutovala témata společná pro obě skupiny odborníků jako nové genové techniky (např. CRISPR) nebo epigenetické regulace.
Skupinu českých a britských expertů přivítal také britský velvyslanec Matt Field v rezidenčních prostorech britské ambasády.
Setkání se zúčastnili odborníci z 11 ústavů Akademie věd ČR a ze 13 britských institucí včetně Imperial College London, Univerzity v Cambridge a Univerzity v Oxfordu.
Text: Leona Matušková a Jana Whalen, Akademie věd ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.