Akademie věd podpořila v programu PRAK 12 projektů, mají aplikační potenciál
02. 09. 2024
Zařízení pro diagnostiku plazmatu, inovace environmentálních elektronových mikroskopů nebo inteligentní databáze české poezie pro školy a veřejnost. Takovými tématy se zabývají některé z dvanácti projektů, které Akademie věd ČR podpořila ve třetím kole Programu rozvoje aplikací a komercializace – PRAK. Jeho prostřednictvím urychluje Centrum transferu AV ČR využití výsledků vědy v praxi.
Kvalitnější projekty, a tedy i vyšší konkurence mezi žadateli. Tak lze popsat třetí výzvu PRAK. Nápady do ní přihlásilo 26 zájemců ze 13 pracovišť Akademie věd ČR. Podle externího konzultanta PRAK Petra Fimana nové kolo ukazuje, že se kvalita předkládaných přihlášek zvyšuje – a jak dodává vedoucí Centra transferu AV ČR Martin Smekal, především ve schopnostech předkladatelů popsat vědeckou podstatu záměru i možnosti komerčního uplatnění: „V tomto ohledu je podnětné, že více žadatelů uvažuje také o založení spin-off společnosti.“
Podle hodnotitelů vykazují podpořené projekty aplikační potenciál, a mohou tedy vytvářet komerční nebo jinak společensky relevantní přidanou hodnotu. „Náš program cílí na všechna pracoviště Akademie věd. Aktuálně se proto soustředíme na zapojení dalších týmů a motivujeme k účasti i ústavy, které dosud stály stranou. Peníze, které z PRAK získají, jim pomohou urychlit komercializaci jejich výsledků a vstup na trh,“ pokračuje Martin Smekal.
Podobně uvažuje také Petr Fiman: „Byl bych rád, kdyby se PRAK stal plnohodnotnou, předvídatelnou a opakující součástí motivačních nástrojů, které Akademie věd využívá na podporu uplatnění vědeckých poznatků.“
První v Česku
Akademie věd ČR se prostřednictvím PRAK stala první českou výzkumnou organizací s vlastním systémem, jenž podporuje vstup vědeckých výsledků na trh. Zařadila se tak po bok úspěšných zahraničních výzkumných organizací, které také mají svůj akcelerátor. Vybrané projekty doporučuje k podpoře Akademická rada AV ČR, instituce financuje program z vlastních zdrojů.
Vedoucí oddělení projektů transferu Michal Beluský doplňuje, že pracovištím nabízí CETAV zapracování zpětné vazby hodnotitelů do nového návrhu. Další, poupravené kolo PRAK se vypíše do konce roku.
Více informací o PRAK naleznete na Portálu transferu AV ČR.
Text: Luděk Svoboda a Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Vznikla historicky první platforma pro setkávání doktorandů filozofie
- V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
- Paulo Paioti získal ERC Starting grant, jeho výzkum přispěje k vývoji léčiv
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- Bezpečné akademické prostředí: instituce musejí podniknout konkrétní kroky
- Nositelé Prémie Otto Wichterleho se setkali na networkingu v Nových Hradech
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
- Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.