![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA
02. 07. 2024
Unikátní podzemní houbu objevil amatérský mykolog na Milovické stráni v CHKO Pálava. Ve spolupráci s vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ji identifikoval jako sesličku poduškovitou. Ta je přitom známá pouze z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé.
Seslička je velká houba s podzemními či částečně podzemními plodnicemi, které mívají až 6 cm. Je tedy poměrně nápadná, ale konkrétně druh Sedecula pulvinata se mimo Severní Ameriku dosud neobjevil.
Přesto se nevyskytuje výhradně v jediné oblasti. Houbu našel v Česku amatérský mykolog Slavomír Valda a hned bylo jasné, že není podobná ničemu, co z našich končin známe. Následným studiem pomocí molekulárně genetických metod se ukázalo, že je to druh Sedecula pulvinata (vědci navrhují český překlad seslička poduškovitá).
„Nález v teplé oblasti střední Evropy je velmi nečekaný a ukazuje, že tento druh není jen endemit horských jehličnatých lesů západu USA a má širší ekologické nároky,“ vysvětluje Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), který s amatérskými mykology spolupracuje. „Jde tak o nový druh nejen naší, ale i evropské mykoflóry. Nové druhy hub se popisují, i z našeho území, poměrně často, nicméně téměř vždy jde o druhy mikroskopických hub,“ dodává vědec.
Světová česká databáze
Ke studiu rozšíření byla použita také databáze Globalfungi.com, kterou vytvořili vědci z MBÚ AV ČR. Zatímco dosavadní znalosti o rozšíření hub jsou založené na sběru plodnic či kultivaci, tato databáze obsahuje informace získané přímo z přírodních vzorků pomocí sekvenování veškeré přítomné houbové DNA (genetické informace), tedy bez nutnosti danou houbu přímo „vidět“. Umožnuje tak získat daleko větší množství dat a zejména studium hub, které jen vzácně tvoří plodnice nebo je nejde kultivovat v laboratoři. Vytvořením této databáze, která ve světě nemá obdoby, se čeští vědci dostali na světovou špičku ve studiu rozšíření (biogeografie) hub. V případě sesličky se ukázalo, že tato houba není vázána jen na horské jehličnaté lesy západu USA, ale je možné ji najít i v listnatých lesích Spojených států či Kanady.
Špičkoví amatéři pomáhají vědcům
Česká mykologie má velké zázemí v množství amatérských mykologů, kteří s velkým nasazením houby sbírají a studují. Amatérská neboli občanská věda je hnána zájmem a láskou k danému oboru (viz latinské amare – milovat).
„Nesprávně je slovo amatér spojováno s menší znalostí tematiky. Řada amatérských mykologů jsou vynikající znalci hub. Pouze omezené laboratorní, časové a finanční možnosti často nedovolují dosáhnout mezinárodně uznávaných výstupů,“ zdůrazňuje Miroslav Kolařík.
Potřebnými kroky k profesionalitě je zejména studium DNA, uložení sběrů a dat do uznávaných herbářů a databází a publikace v respektovaných, anglicky psaných mezinárodních časopisech.
„V rámci programu Strategie AV21 Mycolife nabízíme amatérským mykologům pomoc při studiu jejich zajímavých nálezů. Jedním z výstupů je nedávný nález unikátní houby na Pálavě,“ říká vědec.
Skrytý svět podzemních hub
Velké houby, tj. makromycety si spojujeme zejména s houbami kloboukatými. Nicméně řada druhů tvoří podzemní plodnice, které rostou hned pod povrchem půdy nebo jsou v ní částečně zanořené. Mezi tyto podzemky patří například známé lanýže či jelenky. V terénu je lze najít cíleným sběrem, kdy se pomocí motyčky odkrývá svrchní část zeminy. Nejlépe je se zaměřit na místa rozrytá zvěří, která tyto houby cítí a ráda konzumuje.
Všechny podzemky tvoří uzavřené oválné plodnice a pro šíření jejich výtrusů je zvěř nezbytná. Zajímavé také je, že jednotlivé skupiny podzemek jsou vzájemně nepříbuzné a pokaždé vznikly z různých druhů nadzemních hub, často velmi rychlou evoluční změnou. V České republice můžeme například najít podzemní holubinky či ryzce, jejichž plodnice nejsou nadzemním druhům podobné, ale mikroskopicky stále nesou jejich typické znaky. V případě sesličky také známe jejího nadzemního příbuzného: rod popraška (Coniophora), který tvoří rozlité plodnice na mrtvém dřevě.
Kontakt:
Miroslav Kolařík
Mikrobiologický ústav AV ČR
mkolarik@biomed.cas.cz
Odkaz na článek: http://www.czechmycology.org/_cmo/CM76103.pdf
Příklady podzemní hub
Přečtěte si také
- Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
- Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
- Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
- Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
- Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
- Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Výstava Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních
- Vědci objevili nové funkce starého proteinu při opravě poškozené DNA
- Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.