Zahlavi

PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku

29. 05. 2024

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč Lukáš Krmíček vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu vědec taky představí svou novou knihu Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
archiv Lukáše Krmíčka

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva

2024_05_29_láva

2024_05_29_sopka

2024_05_29_sopka

2024_05_29_tefra

2024_05_29_tefra

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce