![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2020/veda-fotogenicka_uvodni.jpg_9316779.jpg)
Porotu soutěže Věda fotogenická 2020 okouzlil pohled predátora
26. 11. 2020
Bez slavnostního vyhlášení výsledků, zato s rekordním počtem přihlášek. Tak by se dala ve zkratce popsat soutěž Věda fotogenická 2020. Oceněné snímky budou od poloviny prosince 2020 do půlky března 2021 viset v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Otevření výstavy pro veřejnost bude záležet na aktuálních vládních nařízeních.
V sedmém ročníku projektu Věda fotogenická první místo v hlavní kategorii získala fotka lva, který vrhá upřený pohled zpoza žeber mrtvé žirafy. Autorem je Lukáš Vejřík z Biologického centra AV ČR, který ji pořídil během konference Species on The Move v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice. „Fotil jsem z auta, z něhož jsme nesměli vystoupit. Měli jsme štěstí, že se nám taková scéna naskytla,“ říká autor vítězného snímku.
Letošní ročník soutěže, který se vzhledem k všeobecné situaci musí obejít bez slavnostního živého vyhlášení, zaznamenal rekordní počet přihlášek. Porota posuzovala celkem 362 fotografií od 106 zaměstnanců z 34 pracovišť Akademie věd ČR. V roce 2019 to bylo 350 snímků od 98 zaměstnanců. Soutěžilo se stejně jako loni ve třech kategoriích. Z té hlavní, nazvané Věda fotogenická, porota vybrala reprezentativní sérii pro oficiální kalendář Akademie věd ČR a výstavu.
Vedlejší kategorie se zaměřily na volnou tvorbu. První s názvem Živly v přírodě shromáždila fotky, které vědci pořídili při svém pracovním nebo soukromém pobytu v krajině. „Karel Čapek kdysi řekl, že příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka. Právě fotografie přírodních živlů, tak jak je zachytily fotoaparáty vědců, nabývaly krásy až vesmírné,“ říká předsedkyně poroty a členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Druhá vedlejší kategorie obsáhla aktuální téma vědy v karanténě. „Tyto fotografie jsou důkazem nejen toho, že vědci v době pandemie nepolevili ve své badatelské práci, ale i toho, že se na nepříznivou situaci dokázali podívat i s nadhledem a humorem,“ dodává Markéta Pravdová.
Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! Účastnit se ho mohou pouze zaměstnanci pracovišť AV ČR. Výstupem je zmíněný reprezentativní kalendář sestavený z vybraných snímků a výstava Věda fotogenická, která bude umístěna nejen v Praze, ale také na dalších místech České republiky i ve světě. Vědu fotogenickou organizačně zajišťuje Středisko společných činností AV ČR.
Přehled oceněných:
Hlavní kategorie Věda fotogenická
1. místo – Pohled predátora – Lukáš Vejřík, Biologické centrum AV ČR
2. místo – Kulička – Jana Nebesářová, Biologické centrum AV ČR
3. místo – Hyena jeskynní – Martin Šálek, Ústav biologie obratlovců AV ČR
4. místo (sdílené) – Lahve – Jitka Walterová, Ústav dějin umění AV ČR
4. místo – Moon Landing – Maksym Tryus, Fyzikální ústav AV ČR
5. místo – Ark 3 – Drahoslav Tvarog, Fyzikální ústav AV ČR
Vedlejší kategorie Živly v přírodě
1. místo – Lávové jezero sopky Nyiragongo – Martin Popek, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
2. místo – Soutok – Jana Starčuková, Ústav přístrojové techniky AV ČR
3. místo – Sucho – Petr Vodička, Ústav chemických procesů AV ČR
Vedlejší kategorie Věda v karanténě
1. místo – Testování polomasky II. – Petr Vodička, Ústav chemických procesů AV ČR
2. místo – Zákaz shromažďování – Petra Hájková, Botanický ústav AV ČR
3. místo – Hlavně žádnou pandemii! – Pavel Baláž, Fyzikální ústav AV ČR
Cena AR AV ČR
1. místo – Bouře na Jablunkovským průsmykem – Martin Popek, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
2. místo – Souhvězdí pelikána – Michal Dobeš, Ústav jaderné fyziky AV ČR
3. místo – Ark 2 – Drahoslav Tvarog, Fyzikální ústav AV ČR
Online hlasování
1. místo – Bouře na Jablunkovským průsmykem – Martin Popek, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Cena pro nejlepší ústav AV ČR – speciální cenu pro ústav AV ČR, jehož pracovníci zaslali nejvíc atraktivních fotek, získalo Biologické centrum AV ČR. Celkem zaslalo do soutěže 40 snímků.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Věda fotogenická
Přečtěte si také
- A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
- Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků
- Setkání s vědci, besedy, science shows. V Letňanech se koná Veletrh vědy
- A / Easy: O magii, kouzlech, olympiádě a vztahu punkrocku a chemie
- Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
- Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
- A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
- Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
- Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.