![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Vědci objevili nové funkce starého proteinu při opravě poškozené DNA
03. 07. 2024
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili nový způsob kontroly opravy poškozené DNA v lidských buňkách. Dosud byl protein RAD18 známý především v odpovědi buněk na působení UV záření. Nyní vědci zjistili, že RAD18 řídí také výběr specifických cest používaných k opravě zlomů DNA a zabraňuje tak rozvoji nestability genomu. Ta je jedním z charakteristických znaků rakoviny. Nové poznatky nedávno publikoval časopis Nucleic Acids Research.
Genetickou informaci zakódovanou ve vláknech DNA neustále poškozují různé faktory, například rentgenové záření, karcinogenní látky z našeho okolí nebo toxické produkty metabolismu. Lidské buňky se těmto poškozením chrání účinnou opravou. V závislosti na fázi buněčného cyklu buňky opravují zlomy buď prostým slepením obou volných konců vláken DNA k sobě (tzv. NHEJ), nebo složitějším procesem zahrnujícím rekonstrukci poškozeného vlákna kopírováním neporušené matrice DNA, tedy takzvané homologní rekombinace.
Druhý proces je mnohem přesnější, ale může k němu dojít pouze tehdy, když jsou k dispozici dvě kopie DNA. Odborníci intenzivně studují mechanismy, které řídí výběr správné cesty opravy DNA, protože by potenciálně mohly pomoci s personalizovanou léčbou rakoviny.
Vědci nově odhalili, že protein RAD18 v buňkách rozpoznává specifické epigenetické značky v chromatinu, podporuje nasedání několika dalších proteinů ke zdvojené DNA, a umožňuje tak opravu prostřednictvím bezchybné homologní rekombinace. „Pomocí 3D-SIM mikroskopie o vysokém rozlišení jsme v místech DNA poškození pozorovali nahromadění RAD18, což umožnilo odtlačit protein 53BP1 mimo oblast zlomů a potlačit tak nepřesnou opravu prostřednictvím spojování DNA konců,“ uvádí hlavní autor publikace Matouš Palek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR navázali díky podpoře Ministerstva zdravotnictví a Národního ústavu pro výzkum rakoviny spolupráci s konsorciem CZECANCA vedeným Zdeňkem Kleiblem a identifikovali několik mutací RAD18 u českých pacientů s nádorovým onemocněním.
Některé z těchto mutací RAD18 totiž v opravě DNA selhávají a mohou přispívat k nestabilitě genomu, která pak hraje důležitou roli při vzniku rakoviny. V posledních desetiletích byl protein RAD18 známý především v buněčných dějích vyvolaných UV zářením. Experti teď ale objevili novou vrstvu jemné regulace oprav DNA v lidských buňkách. „Podíl funkčních poruch RAD18 na vzniku rakoviny a citlivosti na léčbu bude předmětem našeho dalšího výzkumu,“ říká Libor Macůrek, vedoucí výzkumného týmu z ústavu.
Kontakt:
Libor Macůrek
Ústav molekulární genetiky AV ČR
libor.macurek@img.cas.cz
Odkaz na publikaci:
Palek M, Palkova N; consortium CZECANCA; Kleiblova P, Kleibl Z, Macurek L. RAD18 directs DNA double-strand break repair by homologous recombination to post-replicative chromatin. Nucleic Acids Res. 2024 Jun 13:gkae499.
https://doi.org/10.1093/nar/gkae499
Přečtěte si také
- Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
- Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
- Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
- Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
- Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
- Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Výstava Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních
- Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA
- Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.