Zahlavi

Ceny AV ČR si převzali Julius Lukeš, Vladimír Wagner, Martin Franc a další

06. 06. 2022

Záhadný svět mořských hlubin, odlišný pohled na československé dějiny, invazní rostlinné druhy, obezita a transport vody v rostlinách – autoři výzkumů v těchto oblastech si v pátek 3. června 2022 převzali z rukou předsedkyně Evy Zažímalové ceny AV ČR za mimořádné výsledky. Předávání se uskutečnilo ve slavnostní atmosféře setkání zaměstnanců Akademie věd na Veletrhu vědy.

Ceny se udílely ve třech kategoriích: mimořádné vědecké výsledky, pro vědce do 35 let a za propagaci a popularizaci výzkumu. „Chceme ocenit excelentní vědecké výsledky, které posouvají českou vědu na světovou úroveň. Jsou i poděkováním pro popularizátory, kteří přibližují vědu a její význam široké veřejnosti,“ uvedla při ceremoniálu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Udílení moderoval v páteční podvečer v Keplerově sále výstaviště PVA EXPO Praha Daniel Stach z České televize.   

Cena AV ČR za mimořádné výsledky  
„Jako první si cenu přichází převzít Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR, a to ve svých oblíbených šortkách a žlutém tričku, v outfitu, který nosí do práce i do opery,“ žertoval Daniel Stach při uvádění prvního oceněného vědce. Tým parazitologa Julia Lukeše se věnuje dosud prakticky neznámému světu mikroorganismů v hlubinách oceánů.  

2022-06-02_Veletrh Vedy_Den 2_web-302
Parazitolog Julius Lukeš přebírá Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Druhým oceněným výzkumem je publikace Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20 století, na jejímž vzniku se podílela téměř třicítka vědců a vědkyň mimo jiné z Historického ústavu AV ČR, ČVUT, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzity Hradec Králové, Univerzity Karlovy a dalších institucí.

O něco skromnější sestavu tvořil kolektiv autorů třetího oceněného projektu – svazku Dějiny Československé akademie věd I. (19521962). Za prvním dílem z plánovaných čtyř stojí 16 vědců z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Filosofického ústavu AV ČR, Historického ústavu Slovenské akademie věd a Univerzity Karlovy.  

2022-06-02_Veletrh Vedy_Den 2_web-317
Cenu za práci na knize Dějiny Československé akademie věd I. (19521962) převzal Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Cena AV ČR pro vědecké pracovníky do 35 let 
V kategorii mladých vědeckých pracovníků uspěli dva lidé z Fyziologického ústavu AV ČR: Jana Brejchová se zabývá úlohou membránového cholesterolu, Petr Zouhar pak výzkumem o metabolismu a sekreční funkci tukové tkáně. Dalším oceněným vědcem v této kategorii je Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, jenž se zaměřuje na transport vody v rostlinách.  

Cena za popularizaci výzkumu 
Popularizace se stává nedílnou součástí výzkumu. A umět seznamovat veřejnost s vědeckými výsledky není snadné. Rozhodně se to daří Vladimíru Wagnerovi z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který se popularizaci věnuje dlouhodobě. Vystupuje často v médiích i ve školách a dovede o poměrně složitých tématech informovat srozumitelným jazykem.   

2022-06-02_Veletrh Vedy_Den 2_web-324
Cenu za popularizaci si odnesl Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

O svém oboru velmi dobře mluví také Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR. Právě díky němu se veřejnost dozvídá o problematice rostlinných invazí v České republice. Zabývá se dopady nepůvodních druhů na životní prostředí i ekonomiku a řadí se na seznam nejcitovanějších vědců světa. 

Cenu za popularizaci si pak osobně z rukou předsedkyně Evy Zažímalové převzal Milan Dufek, díky kterému se každý rok koná čím dál oblíbenější Evropský festival filosofie. Cílem akce je navrátit filozofii, literaturu a vědu z čistě akademického prostředí do veřejného prostoru.  

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR 
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce