Zahlavi

PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku

29. 05. 2024

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč Lukáš Krmíček vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu vědec taky představí svou novou knihu Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
archiv Lukáše Krmíčka

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_Lukáš Krmíček2

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva na cestě

2024_05_29_láva

2024_05_29_láva

2024_05_29_sopka

2024_05_29_sopka

2024_05_29_tefra

2024_05_29_tefra

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Vulkanolog Lukáš Krmíček a moderátorka podcastu Jitka Kostelníková

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Datum vydání knihy bylo naplánováno na 3. 6. 2024, což je přesně 33 let od smrti manželského páru francouzských vulkanologů Katie a Maurice Krafftových. Zahynuli 3. června 1991 v průběhu dokumentace erupce japonské sopky Unzen.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce