Zahlavi

Zemřel Vladimír Vavřínek, mezinárodně uznávaný byzantolog

16. 08. 2024

Dne 14. srpna 2024 zemřel Vladimír Vavřínek (1930–2024), dlouholetý pracovník a zároveň i bývalý ředitel Slovanského ústavu AV ČR, mezinárodně uznávaný byzantolog a významný odborník na cyrilometodějské období.

Vladimír Vavřínek se narodil 5. srpna 1930 v Hradci Králové. Na pražské filozofické fakultě vystudoval obory historie a klasická filologie a následně pokračoval ve vědecké aspirantuře v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1970–1994 byl Vladimír Vavřínek vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kam byla po reorganizaci v roce 1963 převedena byzantologická sekce Slovanského ústavu.

Ve své odborné činnosti se Vladimír Vavřínek zaměřoval především na byzantsko-slovanské vztahy a zejména pak na dějiny Velké Moravy a význam cyrilometodějské misie. Důležité jsou také zásluhy Vladimíra Vavřínka o časopis Byzantinoslavica, jehož vedoucím redaktorem byl v letech 1990–2000, přičemž v redakci časopisu působil již od roku 1970.

Po roce 1989 se stal Vladimír Vavřínek klíčovou postavou v procesu obnovování samostatného Slovanského ústavu, který především díky jeho zásluhám získal právní subjektivitu k 1. lednu 1998. Vladimír Vavřínek poté vykonával funkci ředitele v letech 1998–2007.


Vladimír Vavřínek

Za svou odbornou činnost obdržel Vladimír Vavřínek mnohá tuzemská i mezinárodní ocenění, z nichž můžeme jmenovat oborovou medaili Josefa Dobrovského, udělenou předsedou AV ČR (2006), či udělení akademické hodnosti doctor honoris causa univerzitou v Šumenu za vědecký přínos k cyrilometodějským studiím (2011).

I po svém oficiálním odchodu na odpočinek v roce 2007 se jako emeritní vědecký pracovník nadále věnoval badatelské činnosti, jejímž vyvrcholením je monografie Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, která vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2013 a která se o deset let později dočkala i druhého, opraveného a doplněného vydání.

Český rozhlas Vltava natočil s Vladimírem Vavřínkem v roce 2020 u příležitosti jeho 90. narozenin rozhlasové vzpomínání, ve kterém líčí své badatelské osudy a které jsou důležitým svědectvím vědecké činnosti během složitého období českých dějin.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Slovanského ústavu AV ČR
Foto: Archiv Slovanského ústavu AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce