Zahlavi

Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce

13. 05. 2024

V pondělí 13. května 2024 zemřel ve věku 85 let významný český chemik a vědecká osobnost světového významu profesor Josef Michl. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, současně od roku 1991 do své smrti působil na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA.

Josef Michl (12. března 1939, Praha – 13. května 2024, Praha) byl výrazná osobnost světové chemie s nesmírně rozsáhlou oblastí profesních zájmů, v nichž dosáhl významných výsledků a mezinárodní proslulosti. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, věnoval se mimo jiné makromolekulární chemii, fotochemii, molekulární elektronice, výzkumu směřujícímu k vývoji efektivních solárních článků či tvorbě molekulárních „stavebnic“ umožňujících např. tvorbu nanorotorů a nanomotorů.

„Byl to jeden z několika skutečných géniů, které jsem měl čest potkat. Ovládal celou řadu světových jazyků, měl rozsáhlé znalosti dějin a kultury a hluboké pochopení přírodních věd. Věda, kterou dělal, byla nejen brilantní, ale taky krásná, hravá a vtipná. A vedle toho a nad tím to byl laskavý a velkorysý muž. Bude nám moc chybět,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.

„Odchod profesora Michla je velká ztráta – jak z profesního, tak i z lidského pohledu. O chemii a obecně o vědě věděl naprosto vše. Byla radost s ním diskutovat. V posledních dvaceti letech jsem za ním jezdil do Boulderu každoročně na měsíc, dnes už ne kvůli nedostatku výpočetní techniky, ale pro diskuze o práci a životě obecně. A to se často odehrávalo při konzumaci švestkového koláče, který miloval a který jsem mu u nich doma pekl,“ reagoval na zprávu o úmrtí Josefa Michla místopředseda Akademie věd ČR a jeho dlouholetý přítel a kolega Zdeněk Havlas.

Josef Michl vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK, na disertaci pracoval pod vedením kvantového chemika Rudolfa Zahradníka v Ústavu fyzikální chemie ČSAV. Doktorát obdržel v roce 1965, poté působil na univerzitách v Houstonu a v Austinu. Po krátkém návratu do vlasti odjel v roce 1968 na letní školu kvantové chemie do Norska, z níž se již po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nevrátil. Pracoval jako odborný asistent na univerzitě v Dánsku a posléze přesídlil do Spojených států, kde působil na Utažské univerzitě v Salt Lake City a Texaské univerzitě v Austinu. V roce 1991 zakotvil na Coloradské univerzitě v Boulderu, kde až do své smrti vedl vlastní výzkumnou skupinu. Od roku 2006 působil v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde v roce 2009 získal prestižní ERC Advanced grant.

V roce 1986 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických a dva roky poté členem Mezinárodní akademie kvantově-molekulárních věd, jíž v letech 2012–2018 předsedal. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti České republiky. V roce 1999 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd. Byl autorem více než 600 vědeckých prací, několika knih a patentů.

Josef Michl během své dlouhé a plodné kariéry obdržel mnoho prestižních českých a mezinárodních vědeckých ocenění, např. Cenu Alexandera von Humboldta (1980), Schrödingerovu medaili (1993), Hammondovu cenu (2015), Cenu Neuron za přínos světové vědě (2016), Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy (2019) a další. Obdržel také čestné doktoráty Georgetownské univerzity, Univerzity Pardubice a Masarykovy univerzity.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
Foto: Nadace Neuron

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce