Zahlavi

Bezpečné akademické prostředí: instituce musejí podniknout konkrétní kroky

12. 09. 2024

Ombudsosoby či zmocněnci a zmocněnkyně pro rovné příležitosti. Stále více akademických institucí v Česku zřizuje pozice, které pomáhají zajišťovat zvyšování pocitu bezpečí. Důležité je ale udělat i další kroky. Jaká opatření instituce přijímají a jaké aktuální výzvy před námi stojí? Nejen o tom diskutovali 10. září 2024 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze účastníci 8. národní konference NKC – gender a věda Sociální bezpečí: od opatření k akci.

Výsledky mezinárodního výzkumu UniSAFE z roku 2022 ukazují, že s genderově podmíněným násilím se v akademickém prostředí setkalo 62 % osob. Nejčastěji šlo o psychické násilí, jako jsou urážky, zesměšňování nebo ponižování s ohledem na gender. Zjištění korespondují i s výsledky nedávného šetření NKC – gender a věda. Z něj mimo jiné vyplynulo, že jen 14 % osob případ nahlásilo.

Posunout řešení genderově podmíněného násilí v Česku chtěla i 8. národní konference NKC – gender a věda. „Od opatření, která zůstávají na papíře, musíme přejít k tomu, že instituce udělají konkrétní kroky,“ řekla Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR. Její slova potvrdila i vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Radka Wildová, která uvedla, že hledáme řešení pro fenomény, které byly až donedávna tabu: „A pro někoho stále jsou,“ zdůraznila.

Podle účastníků se ale situace postupně zlepšuje. Roli hraje i nastupující generace vědců a studentů, která už celou problematiku vnímá jinak, jak upozornila rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková: „Z perspektivy akademiků někdy nevnímáme, co vidí studenti a studentky. Skutečnost, že téma otevíráme, ji pomáhá osvětlovat.“


Zleva: Radka Wildová, Marcela Linková, Milena Králíčková

Otevřené dveře
Setkání vybraným představitelům univerzit i pracovišť Akademie věd ČR poskytlo mimo jiné prostor, aby v panelových diskuzích sdíleli zkušenosti s institucionálními opatřeními.

„Důležitá je celková transformace společenského klimatu. Přestože zaznamenáváme pokrok, stále čelíme výzvám, jako jsou nerovnost v odměňování, nedostatečné zastoupení žen v politice i vědě či přetrvávající předsudky,“ zdůraznil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Jeho domovská instituce podle něj podporuje mladé vědce a vědkyně v jejich kariéře různými způsoby. Chce tak vzdorovat nízkému zastoupení žen ve výzkumu především na vyšších pozicích. Badatelé a badatelky proto mohou například využívat práci z domova či služeb Dětských skupin AV ČR (k tématu více také zde), což pomáhá nastavovat rovné podmínky.


Milena Králíčková a Ondřej Beránek

Tomáš Kostelecký z Akademické rady AV ČR v této souvislosti připomněl, že Akademie věd ČR je komplikovaný organismus. Instituce sestává z 54 pracovišť, přičemž větší ústavy už často mají i takzvané ombudsosoby či zmocněnce, na něž se mohou zaměstnanci v případě problému obracet. „Nyní ovšem vyvstala potřeba, abychom přijali systémové řešení pro případy, kdy nelze řešit případné problémy přímo na pracovišti.“ Situaci proto reflektuje i nově přijatý Kodex chování AV ČR. Jedna z jeho kapitol se věnuje specificky genderově podmíněnému násilí. „Byli jsme také pověřeni zřídit pozici ombudsosoby a nastavit systém, který popíše, na koho se mohou kolegové a kolegyně obracet,“ řekl Tomáš Kostelecký a dodal, že jde o záležitost nejbližších měsíců.

Pozici zmocněnkyně pro rovné příležitosti už zřídil například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Je jí Blanka Collis, která vysvětlila, že pracoviště má například i externí psycholožku a konzultantku a dva zmocněnce pro etiku – ženu a muže, jež ustanovili na základě podání žádosti o titul HR Excellence in Research Award a přípravy plánu genderové rovnosti. Na pracovišti řeší přibližně 26 až 28 případů ročně.

Žádost o HR Award a Gender Equality Plan inspirovaly podle ombudsmana Západočeské univerzity v Plzni Petra Šimona i jeho pracoviště. „Prvotní impulz sice přišel zvenčí, důležité ale bylo ho využít a nenechat, aby se otevřené dveře zavřely.“


Adéla Gjuričová, Petr Šimon, Blanka Collis, Eva Janovičová

Budoucí cesty
Nastavení vhodných opatření se stalo výzvou i pro Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. „Po reorganizaci u nás vedou oddělení tandemy. Skládáme je z osob genderově i věkově odlišných,“ vysvětlila ředitelka Adéla Gjuričová. V záplavě mnoha dalších povinností však podle ní chybí více času na hlubší reflexi dopadů opatření.

Jak zmínila i Blanka Collis, zmocněnci pro etiku v akademickém prostředí často vykonávají tuto práci společně s vlastní výzkumnou prací. Další problém navíc vyvstává, protože není všem jasné, na koho se mají obrátit, pokud mají nějaký problém. „Pozice ombudsosoby by se měla ukotvit i legislativně, aby instituce netápaly například v tom, jaké mají kompetence. Mandát by tak byl i silnější,“ doporučila ochránkyně práv z Masarykovy univerzity Eva Janovičová.

Podle diskutujících je ale zásadní podpora od vedení institucí. „Roli ve vytváření sociálního bezpečí sice hraje každý, vrcholový management ale má zvláštní zodpovědnost, aby zajišťoval důstojnost a respekt pro všechny. Řízení neznamená jen kontrolovat, ale nastavovat hodnoty a vize a mít odvahu řešit náročné problémy,“ zhodnotila Marcela Linková.


Konference dala prostor i studentstvu a začínajícím vědkyním.

U příležitosti konání konference vznikl také dokument Minimální standard bezpečného prostředí pro kvalitní, udržitelnou a svobodnou výzkumnou a vzdělávací činnost. Vymezuje základní principy a návrhy konkrétních opatření v oblasti sociálního bezpečí. Akce se konala pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České konference rektorů a Akademie věd České republiky.

Bienální národní konference NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se zaměřují na téma genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství. Diskutují vývoj situace v Česku a opatření, jež směřují ke zlepšování pracovních a studijních podmínek z hlediska genderové rovnosti. 

Záznam letošního ročníku si můžete pustit zde.
Tiskovou zprávu NKC – gender a věda najdete zde.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy NKC – gender a věda
Foto: Jan Hromádko

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce