![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2024/2024-06-21_Oborove-medaile_Jiri-Nedoma_Jaroslav-Vrba_BC-AVCR_web-47.jpg_1987258066.jpg)
Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
24. 06. 2024
Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách obdrželi hydrobiologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba. Oba působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jiří Nedoma se specializuje na mikrobiální ekologii vody, vědecká práce Jaroslava Vrby je těsně spjata se šumavskými jezery.
Ceremoniál udílení Čestných oborových medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách se konal ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR v pátek 21. června 2024. „Dnešní laureáti nejenže posouvají hranice vědy, ale také jsou inspirací pro mnoho svých studentů i dalších badatelů. Oceněným děkuji za to, že se významně podílejí na skvělém renomé Akademie věd ČR a přeji jim vše dobré do dalších let,“ řekla při slavnostním udílení předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Výzkum šumavských jezer
Jaroslav Vrba začínal v oboru mikrobiální ekologie vody, soustředil se zejména na výzkum acidifikace horských jezer. V současné době zkoumá zotavování šumavských jezer a údolních nádrží. „Věnujeme se také výzkumu rybníků, protože potřebujeme pochopit, co se v nich děje, proč jsou často v tak špatném stavu,“ přiblížil badatel. „Je příjemné vědět, že si někdo cení práce, které se věnuji celý život. Radost mám o to větší, že jsem medaili přebíral společně s Jiřím Nedomou, se kterým jsme dlouhá léta spolupracovali,“ doplnil Jaroslav Vrba.
Hydrobiolog Jaroslav Vrba s rodinou a s Čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách
Jak velké jsou bakterie a řasy?
Jiří Nedoma původně studoval fyziologii živočichů, později se zaměřil na mikrobiální ekologii vody. Pro porozumění ekologii jezer a nádrží používá nejrůznější sofistikované metody, z nichž některé sám vyvinul a úspěšně otestoval. Je například průkopníkem využití analýzy obrazů pro zjišťování velikosti bakterií a řas, které vedlo k významnému posunu ve znalostech o fungování mikrobiálních společenstev a potravních vztahů.
„Udělením medaile jsem byl velmi zaskočen, protože se považuji spíše za dělníka vědy. Zabývám se hlavně statistikou a analýzou dlouhodobých údajů, máme až čtyřicetileté řady dat, které se snažíme vyhodnotit, a tím zužitkovat práci našich předchůdců,“ řekl po ceremoniálu Jiří Nedoma.
Oceněný Jiří Nedoma s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou a členem Akademické rady AV ČR Tomášem Kosteleckým
Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách založila Československá akademie věd v roce 1965 jako oborovou plaketu k ocenění vynikajících výsledků v základních oborech biologických a zemědělských věd.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
- Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
- Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
- Dvě desítky mladých vědkyň a vědců převzaly Prémii Otto Wichterleho
- Spolupráce Akademie věd s regiony pomáhá i k záchraně kulturního dědictví
- Michael Komm: Zahoďte otěže autocenzury a zapojte se do Vědy fotogenické
- Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
- Koncert FOK pro Akademii věd připomněl 80. výročí narození Petra Hapky
- Jak usnadnit otevřené publikování? Tipy zazněly na semináři v Akademii věd
- Elektronika budoucnosti i nanosvět molekul: Centra Dioscuri zahajují provoz
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.