![Zahlavi](/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-obrazku/aktuality/2024/ziva.jpg_2108420113.jpg)
Botanik Jan Květ získal Cenu Antonína Friče za příspěvek k rozvoji časopisu Živa
15. 05. 2024
Narodil se před 90 lety a je živoucí kronikou znalostí nejen o botanice, ale i o mnoha dalších oborech lidské činnosti. Jan Květ, kterému v oboru nikdo neřekne jinak než Hony, převzal v pondělí 13. května 2024 z rukou bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové Cenu Antonína Friče. Ocenění uděluje redakční rada Živy osobnostem, které významným způsobem přispěly k rozvoji tohoto populárně-naučného časopisu. Ve stejný den předali představitelé vedení Akademie věd spolu se zástupci redakční rady a redakce také Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd, Cenu Jana Sudy autorům od 26 do 30 let a Zvláštní ocenění časopisu Živa.
Na černobílém snímku z roku 1949 se mladý hoch sklání k tůni a pozoruje vodní rostliny. „Tehdy mi bylo šestnáct let a chodil jsem do sexty Jiráskova gymnázia v Praze. Náš skvělý kantor přírodopisu Karel Rosa nás často vodil do přírody a nadchnul nás pro studium biologie,“ vzpomínal Jan Květ nad archivními fotografiemi při udílení ceny. Právě díky inspirujícímu pedagogovi pak o pouhý rok později vstoupil do Československé botanické společnosti a posléze vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.
Od šedesátých let 20. století působil Jan Květ v Mikrobiologickém ústavu ČSAV a v Botanickém ústavu ČSAV. Od roku 2003 do roku 2022 byl vědeckým pracovníkem třeboňské pobočky Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Po sametové revoluci byl činný v politice, v letech 1990 až 1992 byl poslancem České národní rady a v letech 2002–2003 členem vědecké rady Ministerstva životního prostředí ČR. Od roku 1958 byl autorem, spoluautorem nebo editorem celkem asi 140 vědeckých a odborných publikací. Další zajímavosti ze života této výjimečné osobnosti naleznete v Rozhovoru s Janem Květem k jeho devadesátinám aneb Za všechno může Hony (Živa 4/2023).
Botanik Jan Květ (druhý zleva) při přebírání Ceny Antonína Friče, kterou udílí redakční rada časopisu Živa.
Purkyňova cena a šikmá plocha
Cenu pojmenovanou po zakladateli Živy Janu Evangelistu Purkyňovi, která se udílí za popularizaci biologických věd autorům nejlepšího článku uplynulého ročníku, získali Jiří Moravec a Jana Bulantová. Redakční radu zaujali článkem Jak neuklouznout na šikmé ploše aneb Mocná síla adheze u žab a ještěrů.
„Některé skupiny bezobratlých živočichů, žab a ještěrů jsou vybaveny speciálními adhezivními orgány, které jim umožňují obratný pohyb i po velmi hladkém povrchu různých ploch. Je pozoruhodné, že ač se tyto orgány u vzájemně nepříbuzných živočišných skupin vyvinuly nezávisle, mají nápadné strukturální a funkční podobnosti,“ řekl ke speciálním vychytávkám u žab, ještěrů a dalších živočichů, jež jim umožňují udržet se i na „šikmé ploše“, jeden z oceněných Jiří Moravec.
Jiří Moravec je dlouholetý člen redakční rady Živy, autor desítek článků v tomto časopise a recenzent všech příspěvků věnovaných obojživelníkům a plazům. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a je kurátorem sbírky obojživelníků a plazů v Národním muzeu. Spoluautorka článku Jana Bulantová pracuje jako odborná asistentka na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. Zaměřuje se na ptačí schistosomy, které mohou vyvolávat kožní problémy u lidí koupajících se v přírodních koupalištích. Věnuje se také dokumentaci mikrosvěta (nejen) parazitů, její fotografie doprovázejí mnohé popularizační texty i výstavy.
Laureáti Purkyňovy ceny Jana Bulantová a Jiří Moravec s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou (zleva)
Ceny Jana Sudy pro autory do 30 let
Redakční rada Živy uděluje také ocenění pro mladé vědce a vědkyně, resp. autory a autorky od 26 do 30 let, většinou tedy ve věku, kdy procházejí doktorským studiem. „Jde o cenu motivační, která je podporována finančně Střediskem společných činností, darem je také originální diplom a knižní publikace Nakladatelství Academia,“ řekl při předávání předseda redakční rady Jan Votýpka.
Mezi články publikovanými v loňském roce redakční radu nejvíce zaujaly dva příspěvky. Jedním z nich byla práce Michaely Konečné, doktorandky v oboru botanika Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nazvaná Orseje bez otazníků?. Cenu si společně s ní převzala spoluautorka článku Jana Uhlířová taktéž z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Druhým oceněným se stal David Sommer, doktorand v oborech zoologie na Přírodovědecké fakultě UK a zároveň ekologie na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Jeho práce nese název Tesařík pižmový hmyzem roku 2023.
Cenu Jana Sudy předávala členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová (vlevo), vedle ní pak stojí David Sommer, Michaela Konečná a Jana Uhlířová (zleva).
Zvláštní ocenění časopisu Živa
V pondělí 13. května 2024 se udílelo i mimořádné Zvláštní ocenění časopisu Živa, které získává autor příspěvku, jenž obsahově i rozsahem přesahuje rámec jednotlivých publikovaných článků a hodnotí se jako významný například z hlediska výuky.
Ocenění putovalo do rukou Petra Pokorného za koncepci a koordinaci monotematického čísla Živy 5/2023, věnovaného ohni. „Číslo vyšlo pod dojmem a v souvislosti s požárem Národního parku České Švýcarsko a podílela se na něm řada vynikajících autorů. Bylo velmi těžké říct, který článek z tohoto čísla vyzdvihnout. Proto se redakční rada a redakce dohodly ocenit všechny autory děkovnými listy a Petra Pokorného jako hlavního aktéra celého počinu,“ řekla šéfredaktorka Živy Jana Šrotová.
Petr Pokorný je biolog, paleoekolog a environmentální archeolog, od roku 2019 do začátku roku 2024 byl ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Od roku 1998 je autorem, spoluautorem a editorem asi dvou stovek vědeckých publikací – převážně impaktovaných článků, cizojazyčných knih a knižních kapitol. Svůj obor popularizuje v česky psaných knihách, formou výstav a v časopisech typu Živa a Vesmír.
Oceněný autor Petr Pokorný s místopředsedou Akademické rady AV ČR Martinem Bilejem, který cenu předával (zleva).
Časopis Živa založil v roce 1853 přírodovědec Jan Evangelista Purkyně. V roce 1953 obnovil jeho vydávání hydrobiolog a fyziolog Oldřich V. Hykeš v rámci Nakladatelství Československé akademie věd s názvem Živa, časopis pro biologickou práci. S podporou Akademie věd ČR, nyní jako Živa, časopis pro popularizaci biologie, vychází v Nakladatelství Academia až do současnosti.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
- Biologové Jiří Nedoma a Jaroslav Vrba převzali medaili Gregora Johanna Mendela
- Nejkrásnější kniha i další úspěchy: knihy z AV ČR sklízely literární ceny
- Michal Tomášek z Vědecké rady AV ČR převzal zlatou Svatovojtěšskou medaili
- Tři vědkyně z Akademie věd získaly cenu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě
- Dlouholetá a kvalitní práce zaslouží uznání. Předsedkyně udělila děkovné listy
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Magnesia Litera za naučnou literaturu poputuje knize z Nakladatelství Academia
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.