Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub
18. 09. 2024
Evropským vědcům se podařilo vytvořit databázi genomů 98 ohrožených živočichů, rostlin a hub. Konsorcium Evropský referenční genomový atlas hlásí úspěch svého pilotního projektu. Tato průkopnická iniciativa shromáždila rozsáhlou síť spolupracujících výzkumných pracovníků a institucí z 33 evropských zemí za účelem vytvořit vysoce kvalitní genomy 98 evropských druhů vyšších organismů. Jde o významný milník ve snaze vytvořit databázi genomů všech evropských živočichů, rostlin a hub. Mikrobiologický ústav AV ČR (MBÚ) se v této studii zaměřil zejména na analýzu genomů přehlížených druhů hub.
Vědci v Mikrobiologickém ústavu AV ČR se konkrétně zaměřili právě na genomy ohrožených skupin hub. Evropský referenční genový atlas (ERGA) má zahrnovat většinu eukarytních organismů Evropy. Cílem pilotního projektu je porozumět biologii ohrožených druhů a získané informace využít v praxi. Výsledky publikoval v novém souboru výzkumných článků časopis npj Biodiversity.
„Sekvenace genomů hub byla dosud vedena snahou podchytit druhy s potenciálním využitím v průmyslových technologiích (např. jejich enzymy v pracích prášcích) nebo ty významné pro fungování ekosystémů, zapomínalo se ale na houby ohrožené vyhubením. Náš ústav upozornil, že na rozdíl od obratlovců jsou ohrožené houby z hlediska genomiky neoprávněně mimo střed zájmu – přestože právě porozumění jejich biologii by nám mělo napovědět, jak pro ně vytvořit vhodné podmínky,“ říká Petr Baldrian, vedoucí projektu z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Mezi sekvenovanými druhy byla i houba Spongipellis delectans neboli plstnatec bukový, který roste vzácně na mrtvém i živém dřevě buku, a jejíž genom dává vědcům naději, že se podaří najít strategii pro její ochranu. „Sekvenace genomu houby Spongipellis delectans má z hlediska biologie spíše omezený význam. Máme ale jedinečnou možnost srovnání s genomy dalších dřevokazných hub, kterých je k dispozici několik set, a toto srovnání by nám mělo napovědět, proč je tento ikonický druh houby vzácný a proč ze středoevropských lesů ubývá,“ vysvětluje Petr Baldrian.
Pilotní projekt ERGA položil základy pro budoucí výzkum a ochranu ohrožených druhů hub, který bude v konsorciu pokračovat. Získané poznatky také umožní navrhovat opatření, jež mohou významně přispět k ochraně těchto ohrožených druhů.
„Advokáty“ studia hub
„V rámci konsorcia ERGA budeme jistě pokračovat ve studiu genomů dalších ohrožených druhů hub, abychom na základě analýzy mohli doporučit opatření pro jejich ochranu, například drobné úpravy hospodářského využití lesa. Prostřednictvím ERGA chceme být „advokáty“ studia hub, které jsou z hlediska ochrany často opomíjeny,“ doplňuje Petr Baldrian.
Projekt ERGA přináší nový inkluzivní a spravedlivý model geonomického výzkumu, který staví na spolupráci mezi vědci napříč Evropou a zajišťuje, že genomická data budou přístupná a využitelná pro ochranu biologické rozmanitosti. Výsledky pilotního projektu a zkušenosti z jeho realizace slouží jako vzor pro další rozvoj genomiky biodiverzity nejen v Evropě, ale i po celém světě.
Kontakt:
Nikola Vildová, MSc.
PR koordinátorka MBÚ AV ČR
nikola.vildova@biomed.cas.cz
prof. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
petr.baldrian@biomed.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
- Etika ve vědě a ve společnosti: Vědecká rada pořádá konferenci o úloze vědy
- Projekt PragMatika zpřístupní svět geniálního polyhistora Bernarda Bolzana
- Nová vědecká stavebnice AlbiLAB vyvinuta s vědci Botanického ústavu AV ČR
- Jak v budoucnu nasytit lidstvo? Čeští vědci hledají řešení, představí výsledky
- Top devět vyšehradských objevů představuje nová výstava
- Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
- Expozice zve k prozkoumání života středověké společnosti. Přes mobilní aplikaci
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.