Zahlavi

Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR

16. 07. 2024

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Organizace EMBO (European Molecular Biology Organization) podporuje excelenci ve výzkumu, sdílení znalostí a spolupráci mezi vědci v oboru molekulární biologie. Letos, na oslavu 60. výročí založení, přijala 100 nových a 20 přidružených členů z celkem 37 zemí.

„Noví a přidružení členové se významně podílejí na základním výzkumu ve vědách o živé přírodě. V mnoha případech připravila jejich práce podmínky pro inovace, které zlepšily životy a životní podmínky na celém světě,“ uvedla ředitelka EMBO Fiona Watt.

Alena Panicucci Zíková zkoumá, jak funguje komunikace uvnitř buňky. Od roku 2009 vede výzkumnou skupinu v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Pracovala pět let v Seattlu v USA v Biomedical Research Institute a hostovala v laboratořích na univerzitách v Cambridgi a Amsterdamu. V roce 2009 získala ocenění L’Oréal UNESCO pro ženy ve vědě a v roce 2010 Prémii Otto Wichterleho. Obdržela také evropský výzkumný grant ERC Consolidator.

Více o výzkumu Aleny Panicucci Zíkové se dozvíte v časopise A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín).


Alena Panicucci Zíková (CC)

Zdeněk Lánský zkoumá mitochondriální transport. Od roku 2016 působí jako vedoucí výzkumné skupiny na Biotechnologickém ústavu AV ČR. Obdržel Cenu předsedy Grantové agentury ČR pro rok 2021 a o rok později ERC Synergy Grant. V projektu se zaměřuje na protein tubulin, aby objasnil mechanismy vzniku a fungování mnoha závažných chorob.


Zdeněk Lánský

Laboratoř Leoše Valáška v Mikrobiologickém ústavu AV ČR se snaží zjistit, jak buňka dekóduje genetický kód DNA a jak tuto informaci využívá k produkci proteinů prostřednictvím složitého procesu translace. Vědec získal například Akademickou prémii nebo Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

O výzkumu Leoše Valáška se dočtete více v časopise A / Věda a výzkum.


Leoš Shivaya Valášek (CC)

EMBO letos přijalo celkem čtyři vědce z Česka – čtvrtým je Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity. V současnosti v organizaci zasedá více než 2100 vědkyň a vědců z celého světa, z nichž 20 působí v České republice. Nové členy nominují a volí stávající členové.

Organizace nabízí programy a iniciativy, jako jsou výzkumné granty, stipendia, stáže, konference, workshopy a publikace ve vědeckých časopisech. Podporuje také kariérní rozvoj vědců, zlepšuje vzdělávání a zvyšuje povědomí o výzkumu mezi veřejností.

Seznam všech 120 nových členů naleznete na webu EMBO.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zpráv BIOCEV a Biologického centra AV ČR
Foto: EMBO; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Biotechnologický ústav AV ČR 
Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce