Koncert FOK pro Akademii věd připomněl 80. výročí narození Petra Hapky
23. 05. 2024
Na hotelu v Olomouci, Šaškové počmáraní nebo První noc v novém bytě. I tyto písně zazněly 21. května 2024 na koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který vznikl ve spolupráci s Akademií věd ČR. Písňový večer v Divadle Hybernia totiž připomněl nedožité 80. narozeniny skladatele Petra Hapky. Večerem provázel zpěvák Ondřej Ruml.
Spolupráce Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Akademie věd ČR má letitou tradici. „Příběh začal asi před deseti lety, kdy jsme se setkali s tehdejším předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem a dohodli se, že bychom mohli jednou za rok uspořádat koncert Pražských symfoniků pro zaměstnance a přátele Akademie věd,“ vzpomněl ředitel orchestru Daniel Sobotka.
„Minulé roky jsme v projevech pojmenovávali podobnosti mezi uměním a vědou – jmenovali jsme například talent a kreativitu, ale jednu věc jsme nezmínili. Umění i věda potřebují svobodu, ochotu i odvahu jít proti paradigmatům i stylům,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Koncert pořádaný k 80. výročí narození Petra Hapky je podle ní v tomto směru symbolický. „Myslím, že právě Petr Hapka svobodu ctil a měl také svůj osobitý styl.“
Eva Zažímalová a Daniel Sobotka
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, který na pódiu „zpíval“ – u úvodní písně Yo soy el cantante i doslova – pod taktovkou uznávané dirigentky Michaely Rózsa Růžičkové, doprovázel sólisty Ondřeje Rumla a Lenku Novou. Doplnil je Matej Benko Quintet. Zaměstnanci a hosté Akademie věd ČR si tak poslechli orchestrálně barevné úpravy proslulých, ale i méně známých písní nejen od autorského tandemu Hapka a Horáček, které tvořily polovinu repertoáru.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Tak trochu jiný festival. A-Fest ukázal hudební stránku Akademie věd
- Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
- Spolupráce Akademie věd s regiony pomáhá i k záchraně kulturního dědictví
- Veletrh vědy přilákal tisíce návštěvníků hlavně díky vám, řekla Eva Zažímalová
- Michael Komm: Zahoďte otěže autocenzury a zapojte se do Vědy fotogenické
- Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
- Jak usnadnit otevřené publikování? Tipy zazněly na semináři v Akademii věd
- Elektronika budoucnosti i nanosvět molekul: Centra Dioscuri zahajují provoz
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- CzechGlobe získal certifikaci ISO 27001. Pomůže mu získat nové projekty
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.